Nelítostné války hmyzu II (2)

Kudlanka listová a palovčík brazilský, dva predátoři, kteří se brzy střetnou tváří v tvář. Kudlanka listová má výhodu skvělého maskování, vypadá totiž jako list. Zároveň se může pyšnit skvělým zrakem a předními mrštnými a ostnatými končetinami. Palovčík je rozený lovec. Má tak silný jed, že má na svědomí i lidské životy. Když vyráží na lov, ocitne se na jednom listě s kudlankou. Nejdříve se k ní přiblíží, ale pak couvne. Kudlnka začne svůj maskovací trik a snaží se pavouka obalamutit. Ten si ale nemyslí, že je kudlanka list. Svýma dlouhýma nohama ji začne objímat. Kudlnka se na něj vrhne svýma nohama. Bitva začíná. Oba živočichové jsou ve výhodném postavení, takže záleží jen na tom, kdo dřív použije svá kusadla. Pavouk zarývá své jedové drápy do těla kudlanky. Trávicí enzymy rozpustí její vnitřek a pavouk ji vycucne jako koktejl. Krabi jsou specifičtí svým tvrdým krunýřem, kterým je pokryté celé tělo i končetiny. Má také účinnou zbraň a tou jsou klepeta. Armáda loupeživých mravenců má však početní výhodu. Kromě toho mají silná kusadla a žihadlo s jedem na konci těla. Potravu však neshánějí pro sebe, nýbrž pro larvy, které jsou závislé na bílkovinné stravě. Když se krabovi do cesty připletou právě tito mravenci, jeho těžkopádná klepeta jsou k ničemu. Jakmile mravenci najdou skulinu mezi pláty krunýře, krab už nemá šanci. Drápkovec je zvláštní tvor. Místo nohou má několik páru jakýchsi přísavek. Je to opravdový predátor, ale na čas nehraje. Je velmi pomalý. Jeho největší zbraní jsou však otvory umístěné kolem hlavy, které vystřikují lepivý sliz. Ten dokáže kořist znehybnit. Na druhou stranu sekáč se pyšní dlouhýma nohama. Má také jednu chemickou zbraň. Tekutinu tak silně zapáchající, že odradí nepřítele. Když se tyto dva druhy setkají, je důležité, kdo udělá první krok. Než si sekáč stihne rozmyslet svou taktiku, drápkovec vystřeluje sliz. Ten sekáče zalepí. Snaží se z toho dostat, ale nemá šanci. Drápkovec mu vleze na záda a vpustí do něj jed. Palovčík a kobylka mají několik společných znaků. Oba jsou dobrými predátory, jsou velmi hbití a jedovatí a dokážou skákat do vzduchu. U pavouka je to způsobeno jeho speciálně fungujícíma nohama. Když se tito nepřátelé setkají, těžko říct, kdo bitvu vyhraje. Kobylka svými tykadly zaměřuje pavouka. Ten vyhlíží naprosto nehybně. Pak ale vystartuje. Kobylka uskočí. Musí zvolit jinou taktiku. Začne se k pavoukovi přibližovat ze strany. Jenomže tento pavouk se může dokonale pohybovat všemi směry. Svýma dlouhýma nohama sevře útočící kobylku. Jedovými drápy prokousne krovky. Stále si musí dávat pozor. Kopanec nebo kousnutí od kobylky by znamenalo konec i pro něj. Pohyb nakonec ustává a pavouk si pochutná na svém jídle. V poslední bitvě se utká extravagantní krabovec se štír. Krabovec je jakýsi kříženec pavouka a kraba. Má dlouhé nohy a klepeta. Štír má také klepeta a navíc ještě jedový osten na konci ocasu. Štír číhá za kamene. Krabovcova tykadla ho zaměřují. Vrhne se na štíra, ale přijde o nohu. Zaleze za kámen a zaútočí ze spodu. Jenomže štírův ocas zůstává uvolněný a snaží se krabovce zasáhnout. Nakonec jeho osten proniká exoskeletem krabovce.