Čínské běsnící písky

Čínské běsnící písky

O Pořadu

Na pouštích severní Číny jsou písky po staletí v pohybu. Kdysi pod nimi zmizely celé civilizace a dnes této hrozbě kvůli ničivým písečným bouřím čelí moderní Čína včetně patnáctimilionového Pekingu. Větry bičovaly území odjakživa, ale písečné bouře byly dříve vzácným úkazem. Od roku 1950 však jejich frekvence vzrostla o 500 procent a jsou také silnější. Peking postihne ročně kolem deseti písečných bouří. Mnohdy není vidět ani na 50 metrů, v extrémním případě takzvané černé písečné bouře ani na jeden metr. Předpovědět směr bouře je těžké, přicházejí od severozápadních provincií, kde leží pouště Gobi, Takla Makan a Ordos. Bouře písek zavanou až nad Koreu a Japonsko i na americký kontinent.

Písečné bouře způsobuje vítr a studený vzduch z himálajských a sibiřských tlakových výší, který narazí na teplý vzduch pouští. Číňané byli kdysi pobízeni ke zkultivování půdy ležící ladem na severu země. Pěstování rostlin a chov dobytka spolu s nadměrným spásáním vegetace změnily krajinu na poušť. Vegetace chrání půdu před větrem, jakmile je spasena, vítr roznese vrstvu půdy a z oblasti se stane nehostinná poušť. Světová změna klimatu, sucho a lidská činnost přeměnila velké travnaté oblasti na severozápadě v poušť. Dobytek nemá potravu a pastevci oblast opouštějí. Pod nánosy písku mizí budovy, silnice, hyne dobytek i lidé.

Pouště se v Číně rozšiřují ohromnou rychlostí, celá čtvrtina země je poušť nebo je ohrožena, že se v ni změní. Mizí voda, vysychají řeky i jezera. Poušť Gobi je nyní jen 70 kilometrů od centra Pekingu. Čínští i zahraniční vědci hledají způsob, jak tuto katastrofu zastavit. Nepřítelem je jim ale čas.

Naše pozoruhodná planeta, neustálý pohyb písků, který kdysi pohřbíval celé civilizace, písečné bouře na Zemi, jejich nárůst v Číně