reklama

Ruské námořnictvo opět posílilo, vrátil se po zuby ozbrojený Maršál Ustinov

Maršál Ustinov - staronový raketový křižník Ruska - celkový pohled Foto: Maršál Ustinov - staronový raketový křižník Ruska - celkový pohledFoto: Wikipedia commons

Rusko se z velké části musí stále spoléhat na bojová plavidla z dob studené války. Zvyšující se výdaje na zbrojení však některé téměř odepsané lodě přivádějí znovu do služby, a dokonce s novým vybavením a zbraněmi.

Čerstvým, a nutno podotknout že staronovým přírůstkem v řadách ruského námořnictva je od prosince minulého roku raketový křižník Maršál Ustinov. Po pěti letech zahálení v suchém doku se křižník vrátil k Severní flotile ruského námořnictva s domovským přístavem v Severomorsku. Od roku 2011 čekal v loděnicích Zvězdočka v Severodvinsku na nutné opravy a modernizaci. Chyběly ovšem peníze a dlouhou dobu nebylo jisté, kdy se jedna z nejsilněji vyzbrojených ruských lodí vrátí do služby či jestli k tomu vůbec dojde.

Raketový křižník Maršál Ustinov Projektu 1164 Atlant patřící do třídy Slava se nakonec dočkal a na přelomu léta a podzimu minulého roku se poprvé po mnoha letech vydal na moře v rámci zkoušek. V prosinci pak loděnice opravené a zmodernizované plavidlo předaly Severní flotile, u které bude představovat jeden z hlavních pilířů. Křižník se dočkal nejen oprav trupu i nástaveb a vylepšení pracovních a ubytovacích prostor posádky, zásadní z hlediska bojového nasazení je modernizace zbraňových systémů, systémů řízení palby a také radiokomunikačního vybavení.

Nová i stará výzbroj

Novým mozkem křižníku bude třídimenzionální přehledový a naváděcí radarový systém Fregat-M2M. Hlavní výzbroj křižníků třídy Slava původně tvořilo 16 nadzvukových protilodních střel P-500 Bazalt umístěných v odpalovacích silech na přídi po obou stranách nástavby. Po modernizaci bude mít Maršál Ustinov ve svém arzenálu modernější střely 3M-54 Klub/Kalibr nebo P-800 Jachont/Onix. Ovšem ostatní výzbroj zůstala stejná jako před modernizací. To svědčí o tom, že námořnictvo muselo kvůli financím přistoupit na kompromis.

Protiletadlová obrana tak bude nadále spoléhat na systémy S-300PMU dalekého dosahu, které disponují celkem 64 protiletadlovými střelami, a na systémy OSA-M s řízenými střelami středního doletu. Blízkou obranu pak bude i nadále zajišťovat sestava šesti dálkově ovládaných stanic AK-630 s rotačními kanony ráže 30 mm. Křižník Maršál Ustinov si ponechal i dělostřeleckou věž AK-130 na přídi vybavenou dvěma kanony ráže 130 mm, dva pětinásobné protiponorkové torpédomety ráže 533 mm a dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-6000. Na zádi zůstala i přistávací plošina s hangárem pro vrtulníky typu Kamov Ka-25 nebo Ka-27.

Kladivo na letadlové lodě, ale bez jaderných reaktorů

Ruské námořnictvo v současnosti disponuje třemi křižníky třídy Slava. Moskva operuje v rámci Černomořské flotily, Varjag patří do sestavy Tichomořské flotily a Maršál Ustinov pak do už zmiňované Severní flotily. Křižníky patří k nejsilněji vyzbrojeným lodím ruského námořnictva a byly původně postaveny pro boj se svazy amerických letadlových lodí. Navzdory tomu však nemají jaderné reaktory, k pohonu využívají konvenční plynové turbíny. To je z hlediska taktiky nasazení výrazná taktická nevýhoda, kterou nevyvažují ani nižší provozní náklady. I dnes je jejich primárním určením boj s hladinovými cíli a tvoří doplněk k větším raketovým křižníkům třídy Kirov, které jaderným pohonem disponují. V současnosti je však v aktivní službě u ruského námořnictva pouze jeden z nich, Pjotr Velikij, ostatní už dlouhé roky reziví v přístavech.

Z hlediska dneška je poněkud paradoxem, že všechny ruské křižníky třídy Slava vznikly v ukrajinských loděnicích v Nikolajevu. A právě Ukrajině připadl po dělení Sovětského svazu trup čtvrtého křižníku původně pojmenovaného Komsomolec. Ten se však dodnes nedočkal dokončení. Raketové křižníky třídy Slava měří na délku 186 m a jejich výtlak dosahuje 11 500 tun, nejde tedy o oceánské giganty, ale jejich výzbroj je více než impozantní. Maximální rychlost se pohybuje na úrovni 32 uzlů (tedy asi 60 km/h), při rychlosti 18 uzlů dokážou urazit bez doplňování paliva téměř 14 tisíc km. Jak již bylo řečeno, pohon tvoří sestava COGOG se dvěma plynovými kotli, čtyřmi hlavními plynovými turbínami a dvěma pomocnými plynovými turbínami. Hlavní turbíny dosahují výkonu 108  800 koní a pomocné 13 600 koní.

Různá jména a nejistý osud

Ani Maršálu Ustinovovi se nevyhnulo přejmenování, což je ostatně osud většiny původně sovětských lodí, včetně celé třídy Slava. První křižník této třídy byl dokončen v roce 1983, jmenoval se Slava a po něm byla pojmenována i celá třída. Ale v roce 1996 byl přejmenován na Moskva. Druhým v pořadí je právě Maršál Ustinov, stavěný v letech 1982 až 1986, který ale několik měsíců po svém dokončení nesl označení Admirál Lobov, než byl přejmenován. Současné jméno dostal po bývalém ministru obrany Dmitriji Ustinovovi z brežněvovských dob. Je to poněkud zvláštní, že takto významná loď stále nese jméno po komunistickém aparátčíkovi, který se navíc nijak zásadně nezapsal do ruských ani sovětských dějin.

Třetím v pořadí byl křižník Rudá Ukrajina dokončený v roce 1989, který byl ale záhy přejmenován na Varjag. V roce 1990 byl na vodu spuštěn ještě trup nedokončeného křižníku Komsomolec, který byl nakrátko přejmenován na Admiral Lobov, aby nakonec dostal jméno Ukrajina, stal se majetkem Ukrajiny a nikdy se nedočkal dokončení. Další plánovaná plavidla této třídy byla zrušena, aniž začala jejich stavba.

Maršál Ustinov původně nesl na svém trupu číslo 070 a jeho stavba začala v roce 1978. Už od počátku své služby patřil k Severní flotile a jeho doménou se stal Balt. V roce 1994 ale byl poprvé odstaven a zdálo se, že jeho dny jsou sečteny. Peníze na opravy křižníku získalo ruské námořnictvo prodejem několika lodí do Číny, a tak se Maršál Ustinov mohl po nákladných opravách vrátit do služby v roce 1998 s číslem 088 na trupu. O třináct let později opět putoval do suchého doku a čekal dalších pět let na opravy a modernizaci. Spekulovalo se, že skončí, nebo bude přidělen k Tichomořské flotile. Nyní už ale zase brázdí vody Baltu a nese pro změnu trupové číslo 055.

Text: DP

Článek

Starý, ale monstrozní ruský minomet -  2S4 Tulpan - příprava na přehlídku Foto:

Ruské tulipány nepůjdou do šrotu. Zabíjejí v Sýrii a budou strašit dál…

Sovětská armáda už před několika desítkami let zavedla do výzbroje těžké samohybné minomety nesoucí jméno Tulipán. Nyní to vypadá, že si je ruská armáda chce ponec
První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama

\n