Výročí: před 85 lety byl uveden do provozu slavný australský Harbour Bridge

Celá stavba by se dala shrnout do jediné fakty překypující věty: přemosťuje Port Jackson ve výšce 59 metrů, jeho celková délka činí 1150 m, oblouk má rozpětí 503 m a jeho vrchol se nachází 134 m nad hladinou moře. Jenže historie výstavby v sobě skrývá celou řadu příběhů.

Sydneyské ikony

Most je krásným starobylým architektonickým kontrapunktem k budově Opery, která je naopak stále svěže moderní stavbou. Opera a most patří mezi nejfotografovanější objekty v Sydney. Původní návrh nikterak nezakrývá svou inspirací – je ovlivněn Pekelnou branou, mostem stojícím v New Yorku, nicméně je o 60 % větší. Původně měly být podpůrné věže z ocelových příhradových nosníků, jenže z obavy, že by takto snadno zdolatelné věže mohli využít vězni z nedalekého vězení k útěkům, byly plány přehodnoceny a dnes jsou věže z hladkého betonu. Až do roku 2012 se taky jednalo o most s největším rozpětím. Překonal ho až most Port Mann ve Vancouveru. Celková hmotnost ocelové konstrukce mostu je 52 800 tun a dnes slouží jak pěší a cyklistické dopravě, tak i vlakové a automobilové. Není na světě mnoho mostů, které by se mohly pochlubit, že fungují i jako turistická rozhledna.

Nýtovaná konstrukce a pylony

Most drží pohromadě šest milionů nýtů dodaných firmou McPherson Melbourne. Poslední z nich byl umístěn 21. ledna 1932, tedy poté, co měl most za sebou první zátěžové zkoušky. U zdejších nýtů známe ještě jedno nej. Nejtěžší z nich vážil 3,5 kg a měřil téměř 40 cm. Betonové pylony tvoří australská žula. K mostu byla žula přivezena z oblasti Moruya na lodích speciálně vyrobených pro tento účel.

Ačkoli byly pylony původně přidány k mostu výhradně pro jejich estetickou hodnotu, všechny čtyři mají dnes své využití. Jihovýchodní pylon obsahuje muzejní a turistické centrum s 360 ° rozhlednou. Návštěvníci odtud obdivují přístav a město. Jihozápadní pylon je používán New South Wales Roads and Traffic Authority (RTA) k podpoře jejích CCTV kamer s výhledem na most a silnice kolem této oblasti. Oba pylony na severní pobřeží jsou využity coby větrací komíny pro výpary ze Sydney Harbour tunel. V roce 1942 sloužily jako základna protiletadlové obrany. Austrálie se totiž obávala útoků japonských letadel.

Slavnost položení základního kamene proběhla 28. července 1923 a na svou dobu byly využity nejmodernější technologie. V úterý 19. srpna 1930 se proti sobě jdoucí části mostu setkaly, byly snýtovány a staly se samonosnými. Dne 19. ledna 1932 se tady konala první testovací jízda parního vlaku, na kterém mimo jiné jel i John Bradfield, prominentní australský inženýr.

Most se dostal nejen na pohlednice, ale i na poštovní známky (například v roce 1932). Dnes je most chráněn „protisebevražedným“ plotem, hlídán kamerami a obdivován stovkami turistů denně.

Text: Topi Pigula