reklama

Obyvatelé Melanésie mohou nést DNA neznámých druhů hominidů

Melanésané na ostrově Vanuatu Foto: Melanésané na ostrově VanuatuFoto: CC BY-SA 3.0

Vědecké zkoumání naznačuje, že lidé žijící na ostrovech Melanésie nesou genetické stopy dosud neznámého vymřelého druhu hominidů, který lidská historie zatím příliš nevzala v potaz.

Melanésie je rozsáhlá oblast, která zahrnuje více jak desítku ostrovů, které jsou roztroušeny na jihozápadě Tichého oceánu, severně a severovýchodně od Austrálie. Do skupiny ostovů patří například Fidži, Nová Guinea nebo třeba Šalamounovo souostroví.

Pomocí moderních přístrojů a techniky vědci zjistili, že místní obyvatelé nesou stopy DNA, o nichž jsou přesvědčeni, že nepocházejí z neandertálců nebo denisovanů, kteří jsou jejich vzdálenými bratranci. Tento tajemný příbuzný pravděpodobně pochází ze třetí větve rodokmene hominidů. „Chybí nám populace nebo jsme neporozuměli nějakým souvislostem,“ řekl na zasedání American Society of Human Genetics statistický genetik Ryan Bohlender z University of Texas, vedoucí výzkumu.

Bude objeven nový lidský druh?

Bohlender studuje DNA a jeho historický význam spojující neandertálce a denisovany, přičemž na základě nových zjištění se domnívá, že má náš lidský druh nějakou spojitost s druhem jiným, stále ještě neidentifikovaným. Podle jeho výpočtů nese 2,74 procent populace na Papui Nové Guinei DNA pocházející od neandrtálců a přibližně 1,11 procent od denisovanů, tedy zhruba o 5 procent méně, než odhadují jiní výzkumníci. Bohlender také zastává názor, že skutečná historie neandertálců může být zcela odlišná, než jak ji známe dnes. Možná tak dojde k přepsání časové osy, do níž bude přidán zcela nový druh. Na něco tak významného si ale ještě nějakou chvíli počkáme, protože Bohlender a jeho spolupracovníci stále nemají dostatečné množství důkazů, kterými by mohli svá slova fakticky potvrdit. „Historie lidstva je mnohem složitější, než jsme si mysleli,“ řekl Bohlender. 

Bohlender není jediným vědcem, který na tuto „nesrovnalost“ narazil. K obdobnému závěru dospěla skupina výzkumníků vedená evolučním genetikem Eskem Willerslevem z Natural History Museum v Dánsku. Tito odborníci zkoumali DNA z 83 domorodých Australanů a 25 lidí původní populace z Papui Nové Guiney. Během výzkumu našli DNA geneticky odlišnou od denisovanů, která mohla být z neznámého zaniklého hominida. „Kdo je tato skupina, nevíme,“ říká Willerslev.

Historická mapa rozšíření australoidní rasy Foto: Historická mapa rozšíření australoidní rasyFoto: Wikipedia commons

Homo erectus nebo hobiti?

Mezi vědci se však spekuluje, že to mohli být Homo erectus (člověk vzpřímený) nebo vyhynulí hominidé nalezení v Indonésii známí jako hobiti. I v tomto případě se ale jedná o pouhé domněnky, se kterými ne všichni souhlasí. Evoluční genetik Mattias Jakobsson kupříkladu tvrdí, že vědci nemají ani tušení, jak geneticky různorodí denisované vlastně byli. K Bohlenderovým objevům je rovněž skeptická i statistická genetička Elizabeth Blue z Washingtonské univerzity, která říká, že jelikož výzkumníci vědí tak málo o genetických výbavách vyhynulých skupin, je těžké říci, zda DNA vymřelého hominida vůbec patří neobjevenému druhu.

Podle ní mohli být denisované geneticky různorodí. Pokud by tomu skutečně tak bylo, papuánská DNA může pocházet z populace denisovanů, která byla dostatečně dlouhou dobu oddělena od populace sibiřské, což způsobilo, že obě DNA nyní vypadají odlišně. Tuto tezi přirovnala k Evropanům a Asiatům, kteří jsou v dnešní době také geneticky odlišní. Elizabeth Blue ale dodala, že pokud denisované nebyli geneticky různorodí, tajemný vyhynulý předek by skutečně mohl být jiný, dosud neobjevený druh. Záhadní jsou i obyvatelé Melanésie, kteří mají černou kůži jako lidé z Afriky a čtvrtina z nich má blonďaté vlasy – nikdo ale neví proč.

Dnešními nemocemi trpěli i neandertálci

Vědci se v poslední době pustili do zkoumání určitých genů, které lidé evropského původu zdědili od neandertálců, a zjistili, že právě některé z nich mohou za zdravotní problémy dnešní doby včetně deprese, srdečního infarktu a řady kožních onemocnění. Našly se také důkazy o tom, že na přenos lidských papilomavirů (genitální bradavice) na Homo sapiens došlo vlivem sexuálního sbližování našich předků s neandertálci a denisovany až poté, co opustili Afriku.

Melanésané v Pacifiku - historický obraz Foto: Melanésané v Pacifiku - historický obrazFoto: Wikipedia commons

 

Zatímco vztah Homo sapiens s neandertálci byl díky velkému množství fosilních nálezů po celé Evropě a Asii poměrně detailně prozkoumán, denisované na své úplné vysvětlení stále čekají. Prozatím si vědci musí vystačit s kostí prstu a pár zuby, které byly v roce 2008 nalezeny v jeskyni na území chladné Sibiře. Vhod by tak přišly další nálezy, neboť nedostatek studijního materiálu všechny výzkumy řadí do roviny spekulací a domněnek. Stále tedy ve vzduchu visí otázka, zdali dnešní moderní člověk zdědil geny pouze od neandertálců a denisovanů, nebo ruku k dílu přidal i neidentifikovaný, prehistoricky odlišný příbuzný.

Text: Petr Smejkal

Článek

Denisované vs. lidé Foto:

Kdo byli tajemní Denisované? Nový lidský druh!

Vědci jsou velmi opatrní na to, koho z vývojové linie prohlásí za člověka. Kolem nálezů hominidů ze sibiřské Altaje se pořád vedou spory. Objevil se nový, vědě zatím...
První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Případ Jacka Kinga Foto:
08:05 09:15
73%
DNES V TVPast na mastodonta Foto:
20.00
DNES V TVExtant Foto:
20.15
DNES V TVGrandhotel Budapešť Foto:
20.15
DNES V TVRocky V Foto:
22.20
DNES V TVModrý kód Foto:
20.15
DNES V TVShow Jana Krause - 18.1.2013 - Obrázek 1 Foto:
21.35

reklama

\n