reklama

Atentát na Lenina - Tři výstřely v důsledku kterých přišlo o život tisíce lidí

Řečnící Lenin Foto: Řečnící LeninFoto: archiv

„Lenin je v Ječný a v Ječný je život věčný!“ Známý předrevoluční vtip, který mladším generacím dnes už nic neřekne. Lenin ale nebyl jen terčem vtipů, ale také dvou atentátů. Ten druhý mu pak téměř zlomil vaz.

Vladimír Iljič Uljanov – vůdce Bolševické strany a zakladatel Sovětského svazu známý pod jménem Lenin. Politik a později nejvyšší představitel Sovětského svazu, který stál v čele Velké říjnové socialistické revoluce v roce 1917.

Lelin neměl dělnický původ

Syn zámožného ředitele gymnázia, neúspěšný student práv a obdivovatel marxistického učení. Revolucionář, kterého radikalizovala poprava jeho bratra za účast na atentátu ruského cara Alexandra III. Vladimír Iljič Lenin se narodil 22. dubna 1870 v Simbirsku v carském Rusku. Když pak 21. ledna roku 1923 zemřel na následky mozkové mrtvice a syfilidy v zemi jménem Sovětský svaz. V zemi, na jejíž proměně měl zásadní zásluhu. Ale ne všichni s odehrávajícími změnami, za nimiž stál, souhlasili.

Řečnící Lenin Foto: Řečnící LeninFoto: archiv

Sovětské "Benátky severu"

Petrohrad – druhé největší město a symbol carského Ruska, známý také pod přezdívkou „Benátky severu“. Zde se v roce 1918 odehrál první atentát na Lenina. Lenin spolu se švýcarským socialistou Fritzem Plattenem projíždějí ulicemi Petrohradu, když v tom se spustí palba na jeho auto. Lenin je Fritzem okamžitě strhnut na podlahu a uniká nezraněn. Další výstřely z pistole na sebe však nenechají dlouho čekat.

Za vším hledej ženu

Je konec léta, 30. Srpna roku 1918 - Lenin právě dokončil svůj projev, ve kterém zmínil také nutný boj proti českým legionářům, v Michelsonově továrně v Moskvě a odchází směrem ke svému autu. Lenina zastavuje hlouček žen, které si s ním chtějí promluvit. Mezi nimi je i Fiana Kaplanová. Běžný ruch továrny však najednou v důsledku tří po sobě rychle následujících výstřelů utichá. Lenin zbledne, ale zůstává stát a chytá se za krk. Teprve poté klesá k zemi. Dvě ze tří kulek ho zasáhly – jedna do ramena a druhá právě do šíje. Lenin je ihned přepraven k lékařskému ošetření do Kremlu. A i přes nastalý zmatek a paniku je atentátnice ihned zatčena.

Následky atentátu – nevyjmutá kulka i rudý teror

Přesto, že je Lenin prakticky ihned ošetřen, lékaři se neodváží vyjmout kulku, která Leninovi uvízla v šíji a i přesto, že Lenin následkům zranění nepodlehne, nevyjmutá kulka mu do konce života bude způsobovat nesnesitelné bolesti hlavy, záchvaty deprese i zhoršení paměti a řeči. Naproti tomu atentátnice zaplatila za svůj čin životem.

Fiana Fefimovna Kaplanová byla ukrajinská židovka a politická revolucionářka, členka strany socialistů, tzv. eserů. Nebyl to však její první atentát – již dříve se podílela na pumovém atentátu na generálního guvernéra Kyjeva a byla za to odsouzena do solných galejí na Sibiři, odkud však byla po revoluci propuštěna. V důsledku ostrých rozporů mezi bolševiky a esery, které vyústili v likvidaci ostatních politických stran ze strany bolševiků, se Fiana rozhodla Lenina zabít. Po zatčení svoji vinu otevřeně přizná a 2. září 1918 je v tichosti popravena. Poprava Kaplanové však byla jen začátkem. Atentát z řady eserů rozpoutal tzv. rudý teror.

Vzájemná likvidace sovětských špiček

Lenin je zrádce revoluce“ – jedna z vět, kterou Kaplanová při svém výslechu prohlásila a která také spustila otevřený a krvavý boj mezi bolševiky a esery. Teror, který již předtím probíhal pod Leninovým vedením se tak ještě znásobil. Bolševici vytáhli do boje s reálnými i potenciálními protivníky. Cílem bylo zničit všechny nepřátele Velké říjnové socialistické revoluce. Masové zatýkání, věznění bez důkazů i popravy bez soudu – to vše bylo na denním pořádku. V Rusku nastala temná éra, kdy jedno jediné slovo mohlo znamenat a pro řadu lidí také znamenalo smrt.

Fiktivní atentát?

Mnozí historici zpochybňují, že na Lenina vystřelila právě Kaplanová a obhajují svoji teorii tím, že Kaplanová byla zčásti slepá (částečná slepota a prudké bolesti hlavy byly následkem nucené práci na Sibiři). Skutečným atentátníkem tak mohl být někdo, koho se Kaplanová rozhodla krýt. Část historiků také zastává teorii, že šlo o provokaci ze strany samotných bolševiků, aby tak dali veřejnosti věrohodný důvod pro hromadnou likvidaci eserů. Jaká je však skutečnost se asi už nikdy nedozvíme. Faktem ale zůstává, že v důsledku tohoto nezdařeného atentátu přišlo podle odhadů historiků o život 60 000 – 200 000 lidí.

 Text: Pavla Janoušková

První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama

\n