reklama

VIDEO: Prokletím tuňáka je jeho cena – kus může stát až 16 milionů korun. Lov ryb pod lupou Primě PLAY

Hejno tuňáků obecných Foto: Hejno tuňáků obecnýchFoto: istockphoto.com

Vliv nekontrolovaného lovu ryb na ekosystém světových moří uvidíte v dokumentu Jeden oceán na Primě PLAY.

Tuňák je jednou z největších ryb planety. Může vážit až jednu tunu, plave rychlostí až 100 kilometrů v hodině a jeho aerodynamika inspirovala americké námořnictvo při navrhování tvaru torpéd. Jeho obliba především kvůli všudypřítomnému suši se ale stala jeho zhoubou. Na první letošní aukci na rybím trhu v Tokiu se 212 kg vážící tuňák obecný chycený poblíž severního Japonska vydražil za 74,2 milionu jenů, což je 16,3 milionu Kč. V některých oblastech už populace tuňáka klesla pod 15 procent a dá se jen stěží obnovit. Na to, jak se tuňák loví ve Středozemním moři, se podívejte v další části dokumentu Jeden oceán na Primě PLAY.

Tuňáka lovili už staří Římané

Rybáři znají migrační trasy tuňáka už po staletí. Organizované lovení ryb v širším měřítku včetně tuňáků probíhalo už v Říši římské. I v té době však představoval nadměrný rybolov problém a Římané se jej snažili kontrolovat. Tuňák obecný patřil k cenným úlovkům. Ale nakrmení římských legií se zdaleka nevyrovná dnešním požadavkům globálního trhu.

 

Závod o odlovení posledních zbytků tuňáka obecného započal v 90. letech minulého století. V současnosti odkupuje co největší množství nalovených tuňáků Japonsko – hlavně kvůli suši zde končí téměř všechny světové úlovky.

Tuňák obecný (Thunnus thynnus) dosahuje běžně délky 2,5 metru při váze mezi 225 a 250 kg a patří k nejoceňovanějším rybám na světě. Z tohoto důvodu převzaly rybolov z rukou tradičních rybářů obrovské rybářské flotily, které mají na své straně rychlost i techniku včetně radaru, sonaru, letadel a především lodí vybavených kruhovými zátahovými sítěmi. Každá z nich dokáže na jeden zátah nalovit 3000 kusů. V situaci, kdy jsou tradiční španělští lovci tuňáků zvaní almadraberos schopni ulovit za sezonu maximálně tisíc těchto ryb už dávno nejde o férový souboj.

Ilegální rybolov je nekontrolovaný, pohání jej neukojitelná poptávka po rybím masu. Zatímco vědci a politici debatují, jsou-li stanovené kvóty udržitelné, množství tuňáka obecného se stále snižuje. Ačkoliv je lov tuňáka už přes 40 let řízen mezinárodní komisí, podařilo se lidem za uplynulé půlstoletí odlovit tři čtvrtiny generační populace. V Tichém oceánu dokonce klesla populace tuňáka na tři procenta původního stavu a vědci vyzývají k minimálně dvouletému moratoriu na jeho lov.

Tragický příběh tuňáka je jen jedním z příkladů nadměrného rybolovu ve Středomoří. Štikozubec, marlín, mečoun, cípal, okounovitý pražman i sardel – ti všichni jsou průmyslovým rybolovem ohroženi. Zatímco tuňák mizí, nikdo nemá tušení, jak jeho úbytek ovlivní strukturu mořského života. Teprve nyní začíná věda chápat složitou roli, jakou vrcholoví predátoři typu tuňáka obecného hrají při udržení biodiverzity.

Vliv nekontrolovaného lovu ryb na ekosystém světových moří uvidíte v dokumentu Jeden oceán na Primě PLAY.

(mih)

První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama

\n