reklama

VIDEO: Každý rok je zabito 100 milionů žraloků. Pokud úplně vymřou, máme velký problém

Žralok písečný Foto: Žralok písečnýFoto: Wikimedia Commons

Žraloci obývají oceány už 450 milionů let. Tvoří základ ekologické rovnováhy naší planety, a přitom balancují na pokraji vyhynutí. Dívejte se v dokumentu Záchrana žraloků na Primě PLAY.

Z více než 500 druhů žraloků jich potenciální hrozbu pro člověka představuje pouze pět. A i když na celém světě dojde ročně k desítkám napadení člověka žralokem, z nichž jen půl tuctu končí fatálně, je opačná bilance více než tragická. Lidé uloví každou hodinu kolem 10 000 žraloků kvůli masu, kůži nebo jen ploutvím. Populace některých druhů se tak smrskla na pouhou desetinu původního počtu. V případě, že by se lidem podařilo žraloky vyhladit, dojde ke zničení potravního řetězce a zdecimování planktonu produkujícího 60–80 procent kyslíku. K tomu by mohlo dojít dokonce v průběhu jediného století. Na důsledky nekontrolovaného lovu žraloků se můžete podívat v dokumentu Záchrana žraloků na Primě PLAY.

Oceány obývají už 450 milionů let. Pokud by žraloci úplně vymizeli, přemnožily by se ryby, kterými se živí. Ty by pak zlikvidovaly korálové útesy a postupně i plankton. Celý ekosystém oceánů by se zhroutil.  

Lidstvo má dostatek kyslíku na několik století a možná i tisíciletí. Rozhodně ale nemáme vyhráno. Podle některých teorií se v případě vymizení mořského života rozmnoží mořské řasy do takové míry, že by se oceány staly jedovatými a člověk by musel hledat útočiště vysoko v horách.

Hlavním důvodem úbytku žraloků jsou dodnes běžně rozšířené kruté praktiky, během nichž asijští rybáři uloveným žralokům uřezávají ploutve. Zmrzačené zvíře pak hodí zpět do moře, kde umírá pomalou a bolestivou smrtí. Žraločí ploutve míří do Číny, kde se z nich vyrábí polévka – jedna její porce přijde na 100 euro.

Množství žraloků se také vyloví spolu s dalšími druhy ryb. Jedním z nejdrtivějších je v tomto ohledu pro žraloky lov tuňáků – roční objem ulovených tuňáků má činit 4,5 milionu tun, ale v závislosti na metodě odlovu tvoří až 20 procent úlovku žraloci.

Žraloky potřebujeme, abychom se měli čeho bát

Francouzský dobrodruh a oceánograf Jérôme Delafosse se rozhodl mýtus o děsivosti a nebezpečnosti žraloků zlomit. Srovnává útoky žraloků se psy, medvědy nebo hady, o jejichž útocích se zdaleka tak často nemluví. Všechnu pozornost na sebe strhávají žraloci bílí, tygří a bělaví. Ani ti ale podle švýcarského biologa Ericha Rittera nejsou nebezpeční – nebezpečné jsou jen situace, které ve vodě vytvářejí sami lidé.

„Vrcholové predátory potřebujeme, protože zůstávají tím jediným, čeho se ještě bojíme. Lidé strach ze žraloků milují,“ říká Ritter, který specializuje na studium žraloků. Sám zažil útok žraloka. Když s britským biologem Nigelem Marvenem na bahamské mělčině kousek od břehu točili v polovině 90. let dokument o žralocích, kousla ho žraločí samice do nohy. Titter útok přežil, ale odnesl si velmi realistickou vzpomínku na stisk žraločích zubů.

Článek

Žralok tygří Foto:

Poznáte žraloka podle zubů? Vědci vysvětlují složitost jejich tvarů

Opravdoví odborníci na žraloky dokážou určit druh jen podle zubů vyplavených na pláži.

Lov žraloků již začaly některé státy zakazovat – jde hlavně o oblast Karibského moře, v čele hnutí za záchranu žraloků stojí Kostarika, která na Kokosovém ostrově v Pacifiku zřídila žraločí rezervaci. Ta těží hlavně z přítomnosti tisíců kladivounů bronzových, kteří se sem každoročně stahují za klipkami, jež je zbavují parazitů.

Dokument Záchrana žraloků můžete vidět na Primě PLAY.

(mih)

Temný kraj
TV PROGRAM
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVVelký Foto:
20.15
DNES V TVDoktor Jekyll a pan Hyde Foto:
22.25
DNES V TVJak se staví sen Foto:
21.30
DNES V TVZdeněk se kření Foto:
22.45

reklama