reklama

VIDEO: Alexandr Veliký sjednotil svět – bořil nejen zdi, ale i národnostní a náboženská tabu

Bitva u Gaugamél dala Alexandrovi Persii k nohám Foto: Bitva u Gaugamél dala Alexandrovi Persii k nohámFoto: Creative Commons 3.0

Výpravný hraný dokument Alexandr Veliký začíná dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

Roku 334 př. n. l. vtáhl Alexandr Veliký s částí svého vojska do maloasijského města Gordion, tradiční metropole Frýgie. Podle legendy zde uchovávali zlatý vůz věnovaný vládci bohů Diovi uvázaný v chrámu uzlem z dřínového lýčí. Konce pramenů nebyly vidět a uzel nikdo nedokázal rozplést. Začalo se věřit, že kdo uzel rozplete, stane se pánem celé Asie. Podle řeckého historika Plútarcha Alexandr neváhal, tasil meč a uzel jednoduše přeťal. Nikdo nemohl předpokládat, že se mu nakonec podaří dobýt svět, Alexandr Veliký to ale dokázal. Jeho cestu za ovládnutím tehdy známého světa sledujte v první části výpravného hraného dokumentu Alexandr Veliký dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

 

Není zase tak důležité, jak a zda vůbec k události v Gordionu došlo. Ostatně Plútarchos se narodil až roku 45 našeho letopočtu, tedy téměř 370 let po Alexandrově smrti. Alexandr nerozťal jen gordický uzel – během svého dechberoucího tažení zbořil také zdi, které v té době oddělovaly jednotlivé říše, náboženství a filozofické systémy. Byl to válečník, který díky své otevřenosti a zvídavosti dokázal nejen propojit ohromná území, ale také myšlenky dávno před tím, než se o něco takového pokusila velká monoteistická náboženství, jakými jsou judaismus, křesťanství nebo islám.

Protože Alexandr došel až do Indie, došlo k oboustrannému ovlivnění indické a řecké kultury. Jak připomíná americký historik a teolog Henry Karlson, vystavěla Indie své kosmologické spekulace částečně právě na kontaktu s Řeky. Naopak hinduisté a buddhisté byli pro řecké filozofy zázračným předmětem zájmu a později dokonce křesťanští teologové věnovali určitou pozornost indické asketické tradici.

 

Předpokládá se, že sám Alexandr se zajímal a byl vzdělán v učení gymnosofistů, tedy jedné z nejstarších okultních sekt, která působila od Indie až po Egypt a Etiopii. Základem učení této sekty byl esoterický bráhmanismus, k němuž přistupovala i praktická magie.

Alexandr, anebo Achilleus?

Podrobnosti tažení Alexandra Velikého jsou dostatečně známé i díky filmu Olivera Stonea z roku 2004. Dítě, které se narodilo v noci na 20. července 356 před naším letopočtem v makedonské Pellei si muselo proti svému otci, králi Filipovi II., vyvzdorovat nejen otcovskou lásku, ale především nárok na trůn.

Asi největší vliv na mladého Alexandra měl řecký filozof a učenec Aristoteles, jehož žákem se budoucí pokořitel Perské říše stal ve svých 13 letech. Aristoteles mu věnoval svůj opis Homérovy Iliady, který se stal Alexandrovou biblí. Věřil, že je schopen sjednotit Řeky a vytáhnout s nimi do Malé Asie, jako to kdysi udělali Meneláos, Agamemnon, Odysseus a především největší řecký hrdina Achilleus.

Cestu makedonského krále za ovládnutím tehdy známého světa sledujte v první části výpravného hraného dokumentu Alexandr Veliký dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

(mih)

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Záhada hmoty Foto:
12:15 13:25
48%
DNES V TVEvoluce zla Foto:
20.00
DNES V TVAmerická 70. léta Foto:
21.10
DNES V TVMoto cestou necestou Foto:
20.15
DNES V TVLara Croft: Tomb Raider Foto:
20.15
DNES V TVPrinc a pruďas Foto:
22.20
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVTOP STAR magazín Foto:
21.35
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama