reklama

VIDEO: Květy komunikují se včelami pomocí elektrického pole – hlásí, že mají nektar. Dívejte se večer na Primu ZOOM

Kvůli půl kilogramu medu včely nalétají 80 000 kilometrů Foto: Kvůli půl kilogramu medu včely nalétají 80 000 kilometrůFoto: archiv Prima ZOOM

Včely žily na zemi už v dobách dinosaurů. Jejich neuvěřitelné schopnosti můžete pozorovat v dokumentu Triumf v úle dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

Rostliny dokážou včelám hlásit, zda mají nektar, nebo ne. Využívají k tomu elektrické pole mezi včelou a květem. Podle vědců se včely během letu nabíjejí kladně, zatímco rostlina je nabitá záporně. Při přistání se vytvoří elektrické pole, které pomáhá s opylením rostliny. Fascinující schopnosti včely medonosné sledujte v dokumentu Triumf v úle dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

 

Včely jsou jedním z nejrozšířenějších druhů hmyzu na planetě – žijí jich tu triliony. Na výrobu 0,5 kg medu musí včely medonosné (Apis mellifera) nalétat 80 000 kilometrů. To je jakoby dvakrát obletěly planetu. V úlu je na začátku sezony asi 20 000 včel, na konci léta jich ale bude přes 50 000. Aby včely zvládly tak náročnou práci, musí naplno využít všech dovedností, které za miliony let svého vývoje získaly.

Orientace podle slunce, terénu a magnetického pole

Když vyletí včelí dělnice poprvé z úlu, je jejich orientace založená spíše na metodě pokus–omyl. Když britští vědci zkoumali, podle čeho se včely orientují, připevnili mladé včele na záda miniaturní rádiový vysílač. Poté ji sledovali vojenským radarem.

Fascinující schopnosti včely medonosné sledujte v dokumentu Triumf v úle dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

Už během několika minut po prvním opuštění úlu včela systematicky probádávala okolí, jako by si programovala své vnitřní navigační zařízení. Pomocí této mentální mapy bude včela v budoucnu vždy schopná najít cestu mezi úlem a různými zdroji nektaru.

Včely mají v mozku magnetické krystaly, s jejichž pomocí mohou vnímat magnetické pole země a detekovat polarizované světlo. Vnímají také tvar terénu a postavení Slunce. Díky tomu si dokážou vybudovat navigační stezky a vrátit se do úlu, a to i ze vzdálenosti 12 km.

Včely sice zvládnou lety na dlouhé vzdálenosti, občas ale mají problém najít vchod do úlu. V ústí česna se proto zdržuje vždy několik včel otočených zadečkem ven, které intenzivně mávají křídly. Vypouštějí a máváním do okolí rozptylují feromony, které jako naváděcí světla na letišti usnadňují dělnicím návrat. 

Dělba práce

Většina včel jsou dělnice a jejich náplní je práce – od krmení larev po strážkyně česna a od čističek po hrobařky. Když dosáhnou určitého věku, začnou se sběrem. Sbírat pyl a nektar začínají včely, až když jsou staré několik týdnů. Je to nebezpečná práce, a pokud při tom zemřou, svou práci pro společenství už odvedly. Pokud zahyne více létavek najednou, včelstvo na to zareaguje. Uvědomí si, že nastává nedostatek pylu a nektaru, takže u mladých dělnic se začne měnit fyziologie. Došlo by ke zvětšování částí mozku, které využívají pro orientaci.

 

Larvy vyžadují velkou péči – než se zakuklí, dělnice je až 2000krát navštíví. Větší samci, trubci, se v běžném chodu úlu nijak neangažují. Královna má kolem sebe skupinu dvořanů – včel, které se o ni starají, krmí ji a čistí a nikdy ji nenechají samotnou. Za den královna naklade až 2000 vajíček.

Let a komunikace s květinami

Během letu včely rychle víří křídly a tím vytvářejí vzdušné proudy, které jim umožňují letět. Dokážou mávnout až 230krát za vteřinu a unesou téměř polovinu své váhy v nektaru a pylu. Včely a rostliny používají k vzájemné komunikaci jako jakýsi šestý smysl elektrické pole. „Když včela letí vzduchem, nabíjí se ze vzduchu kladným pólem. Toto pozitivní napětí pak reaguje se záporným, kterým je nabita květina,“ tvrdí Dominic Clarke z Bristolské univerzity. Když pak včela podle Clarka na rostlině přistane, vytvoří se elektrické pole, které pomáhá s opylením rostliny. Pyl přeskočí ze včely na květ a zase obráceně. Dochází k reakci, které vědci říkají elektrický podpis rostliny.

Článek

Včely - nejdůležitější opylovači  Foto:

VIDEO: Podívejte se, jak svět vidí včela – Tajemství barev na Prima PLAY

Neviditelné spektrum barev poznejte v již třetí části dokumentu Tajemství barev na Prima PLAY.

 

Včely údajně dokážou toto elektrické pole vycítit, a dokonce vnímají drobné změny v napětí. Podle toho poznají, když květině nezbývá už moc nektaru. Pokud se k vyprázdněnému květu přiblíží jiná včela, jen proletí nevšímavě kolem. Změny v elektrickém poli rostliny trvají asi 100 vteřin – podle Clarka je to zřejmě dostatečná doba na to, aby rostlina doplnila zásoby nektaru, obnovila záporné nabití a tím dala včelám najevo, že je připravena.

Účinná termoregulace

Bez ohledu na venkovní teplotu jsou včely uvnitř úlu schopné udržovat stálou teplotu – v případě pokusu v Británii to bylo stabilních 34,1 stupně Celsia. Jak dokážou úl v případě potřeby zahřát? Odpojí svaly, které používají k letu od křídel a rozvibrují je jako kdybyste v autě přidávali plyn na neutrál. Včely tak produkují teplo, i když to není zadarmo – stojí to množství energie.

Ochlazování probíhá dvěma způsoby. Včely především mávají křídly a tím víří vzduch. Jako přídavné chlazení pak používají vodu, kterou nosí do hnízda, kde se vypařuje.

(mih)

Temný kraj
TV PROGRAM
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVRodinka na tripu Foto:
20.15
DNES V TV
22.20
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVZdeněk se kření Foto:
21.30

reklama

\n