reklama

Mimozemšťané necestují vesmírem, ale virtuální realitou, tvrdí nová teorie!

Je cestování vesmírem slepá vývojová větev? Foto: Je cestování vesmírem slepá vývojová větev?Foto: All

Cestování vesmírem jako slepé rameno evoluce?

I když lidstvo ve vesmírných měřítcích sotva jenom nakouklo do vesmírných dálav, na důkaz, že nejsme ve vesmíru sami, stále marně čekáme. S každým uplynulým rokem, s každou odhalenou exoplanetou a každým novým projektem naslouchání kosmu, který nic neslyší, se přitom tato záhada prohlubuje. Copak jsme skutečně sami? Nyní se objevila nová možnost, podle níž si evoluci civilizací představujeme úplně špatně. Namísto vesmíru totiž prý mimozemšťané možná prozkoumávají vlastní Matrixy.

Kde jsou všichni?

Nová hypotéza, vlastně pouze myšlenkové cvičení, je jenom jednou z mnoha, které se zaobírají velkou kosmickou hádankou známou jako Fermiho paradox – a ta je samozřejmě pouhou úvahou. Fermiho paradox každopádně připomíná, že pokud je vesmír starý 13,8 miliard let a Země jenom 4,5 miliard let, jakto že kolem nás nepozorujeme miryády mimozemských civilizací? Mimozemšťané, kteří naší úrovně dosáhli třebas jenom o milion let dříve než my, by měli dávno disponovat nezměrným počtem kolonií ve všemožných galaxií. Jak by něco takového bylo možné?

Dle NASA obsahuje jenom naše galaxie na 100 miliard planet. Pokud by hypotetická civilizace zvládla každé století z jediného dostatečně vyspělého světa kolonizovat dva nové světy, a poté by se na nich proces každé století exponenciálně násobil (4, 8, 16, 32, 64 světů atd.), měla by být s to kolonizovat galaxii za méně než 4 milénia. I kdybychom započetli bariéru rychlosti světla, nemělo by to trvat déle než 100 tisíc let – rozpětí galaxie ve hvězdných letech. Dokonce i milion let je tedy velmi optimistický odhad, natožpak miliarda.

Jenže nic z toho nepozorujeme. Éterem nesviští signály, nevidíme v teleskopech obrovské konstrukční projekty, ani nepozorujeme neuvěřitelně silné motory mezihvězdných korábů. Vlastně nevidíme vůbec nic. Za půl století pozorování hvězdné oblohy jsme nenašli jediný nevyvratitelný důkaz mimozemské přítomnosti. Něco zde tedy nesedí. Buď jsme skutečně první civilizace, která se v kosmu vyvinula, anebo jiné civilizace něco likviduje, anebo má paradox docela jiné vysvětlení. Jednou z nejnovějších možností třetího rázu je právě virtuální realita.

Hledáme na špatném místě?

Doposud jsme předpokládali, že kolonizace vesmíru musí proběhnout na základě stejných pravidel jako proběhlo "dobytí" naší planety lidskou rasou: šíření z jednoho světa na druhý, čerpání zdrojů, ustanovení impérií a další procesy kopírující lidskou historii. Jenže u většiny exoplanet nepanují stejné podmínky jako na Zemi, lze tedy předpokládat, že drtivá většina vesmíru je nehostinná i pro jiné formy života. Cesta k těmto vzdáleným světům je navíc mnohem dražší a delší než přeplavání oceánu. Futurista John Smart proto předkládá tezi, že namísto ve venkovním prostoru hledají jiné rasy spásu a expanzi v prostoru vnitřním. Není tím však míněna meditace nad stavem duše, nýbrž dokonalá virtuální realita.

Ve Smartově vizi a řadě jí podobných je vesmírný program spíše slepým ramenem evoluce. Je užitečné využít oběžnou dráhu své planety nebo odletět k jinému světu, pokud domovině hrozí zkáza, vize kolonizace galaxie jako v Hvězdných válkách nebo Star Treku je ale podle Smarta stejně lichá, jako byly Verneovy představy bitev vzducholodí a dopravy poháněné parním pohonem. Namísto toho mimozemské bytosti tráví drtivou většinu času v nepřeberném množství virtuálních realit nepodobných Matrixu, které prodlužují jejich subjektivní vnímání času. Maximálně prý migrují k černým dírám a dále si u nich díky časové dilataci prodlužují své životy ve srovnání s tempem zbytku kosmu.

Žádné mimozemské rasy tak možná nevidíme, protože kolonizace vesmíru je oproti kolonizaci virtuálna jednoduše nepraktická. S tím, jak se počítače stávají stále rychlejší a dokonalejší, se představa čehosi jako Matrixu dostává stále blíže do reality. Doposud sice fiktivní virtuální reality získávaly spíše negativní vykreslení, možná se však na naše obavy z kyberprostoru bude budoucí verze lidstva dívat stejně pobaveně, jako se dnes my smějeme Verneově vizi letu na Měsíc v dělovém projektilu.

LOL

Slůně banner
TV PROGRAM
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVManžel, nebo milenec? Foto:
20.15
DNES V TVNa sever Aljašky Foto:
22.35
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVV novém studiu Top Star Magazínu se představila i moderátorka Eva Perkausová. Foto:
21.30
DNES V TVMyšlenky zločince Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.10

reklama