Marconiho neviditelná síť

Marconiho neviditelná síť

O pořadu

S dokumentem zavítáme do kanálu La Manche, kde proplouvá 400 až 500 lodí denně. Neustále jsou varováni rádiem a vysílačkami, které jsou pro ně nepostradatelné. K převratu došlo na konci 19. století v Londýně, kde předvedl Ital Guglielmo Marconi svůj vynález. Německý císař Vilém II. ihned poslal zvědy, kteří měli o zařízení zjistit co nejvíce. Gugliermo ve škole zrovna nezářil, nedostal se na univerzitu, ale zajímal se o elektřinu a fascinovaly ho lodě. Snažil se najít způsob, jak být s loděmi ve spojení, řešení brzy skutečně našel a dále ho rozvíjel také díky poznatkům dalšího vynálezce Heinricha Rudolfa Hertze. Svůj vynález ale musel veřejnosti představit s nejvyšší opatrností – neměl ho patentovaný a posel Viléma II. – německý inženýr Adolf Slaby by rád zařízení okopíroval a využil ve válce. 13. května 1897 dochází k velmi úspěšné prezentaci, po přidělení patentu a založení společnosti se stává Marconi milionářem. Jeho akcie pak během půlroku trojnásobně rostou. Adolf Slaby během své průmyslové špionáže zjistí potřebné informace a přístroj okopíruje. Musí ho však upravit, aby ho skutečně mohl plnohodnotně využít. Marconi zakládá stanice – např. Wizard point s dosahem 180mil a podepisuje zakázky velkých společností. Cestuje také do Ameriky, kde přístroj a jeho možnosti prezentuje. Setkává se ale s potížemi, které řeší roku 1900 vylepšením a patentem na využití různých frekvencí. Dále důmyslně obchází monopol pošty a plánuje realizaci své vize- propojení V. Británie s Amerikou. Zakládá transatlantickou stanici, ale v září 1901 mu ji poničí bouře. Přestat s projektem ale nemůže (riskoval by celou společnost) a míří do Ameriky, kde instaluje zařízení do staré nemocniční budovy na New Foundland. Jen s balóny a draky vynesou antény do vzduchu, aby provedli první testy. Příjem z Anglie ale stále ne a ne zachytit. Až po mnoha hodinách se konečně podaří mezi rušivými zvuky zaslechnout opakování písmene S – tedy 3 stisknutí. Marconi má u sebe asistenta, který zvuk potvrdí, a prohlášení o úspěchu míří do novin. Protože ale nemá žádný důkaz, musí čelit mnoha zpochybněním. Prozatím nadále pokračuje v rozvoji své společnosti a také se ožení. Císař Vilém II. zakládá konkurenční společnost Telefunken, se kterou ukončí Marconiho monopol. Marconi nadále pokračuje v plánu spojit se přímo s Amerikou – již nyní to dokáže prostřednictvím lodí, které jsou na cestě. Jeho společnost není solventní, a tak sám investuje veškerý svůj majetek. Stále se mu nedaří a je zoufalý, protože ví, že se mu spojení v minulosti podařilo s mnohem jednodušším vybavením. 16. prosince, když změní směr vysílání, se konečně karta obrací a jeho pokus se vydaří. Přítomni jsou svědci, a tak se konečně vysměje skeptikům, kteří ho zavrhovali. Vilém II., zaskočený zprávou, svolává konferenci, mířenou proti Marconimu a jeho společnosti. Pořad se dále věnuje potopení Titaniku (14. dubna 1912), které bylo zvratem – všechny lodě s posádkou, čítající více než 50 osob, musí mít radiové zařízení. Veškerá komunikace mezi Titanikem a okolními loděmi z noci potopení je ve spisech pozůstatku Marconiho společnosti. Nařízení způsobilo spojení Marconiho společnosti a Telefunken, což je oslavováno jako celosvětový radiový mír. Marconi však opouští ženu a odchází žít na svou loď Elektru, která je plovoucí laboratoří. 20. července 1937 Marconi umírá, čímž dokument končí.