reklama

Lidská povaha je nejvíc ovlivňována našim imunitním systémem, dokazuje nový výzkum

Fantastická modelace lidského mozku ve 3D Foto: Fantastická modelace lidského mozku ve 3DFoto: All

Co je podstata lidské duše? Možná imunitní systém...

Když se řekne „lidská povaha“, asi se člověku vybaví všechno to, co nás ovlivňuje: rodiče, knihy, které přečteme, geny, přátelé a spousta dalších a dalších faktorů. Jenže podle nového výzkumu expertů z Virginia School of Medicine je všechno trošku jinak, nečekaně jinak…

Vědci studující imunitní systém myší dospěli k názoru, že právě imunitní systém je tím, co má na vznik povahy zásadní vliv. U myší je to prokazatelné, u lidí velmi pravděpodobné… Tento výzkum je doposud v začátcích, ale mnohé zajímavé poznatky z něj již vyplynuly. Stačí totiž (u myší) vypnout jednou molekulu v imunitním systému a zcela to změní způsob, jakým interaguje s ostatními myšmi. Podle vědců to naznačuje, že právě imunitní systém může mít také u lidí vliv na autismus nebo schizofrenii.

Imunitní systém je nesmírně důležitou částí a současně značně podceňovanou částí lidského organismu. Když se zamyslíme nad tím, kdy a jak vznikal, mělo by být spojení mezi jeho funkcí a vlivem na lidské chování k ostatním lidem jasné. Když se lidé (respektive jejich předchůdci) začali sdružovat do větších skupin, začala být imunita klíčovou záležitostí nutnou k přežití. A pochopitelně mohla ovlivňovat i to, jak se k sobě členové kmene chovali – někdy bylo „nejekonomičtějším“ způsobem, jak se vypořádat s infekcí, daného jedince nějak izolovat.

Interferon Gamma

„Zní to sice divně, ale fakt je, že lidské tělo je vlastně jen bojištěm mezi dvěma prastarými silami: patogeny a imunitním systémem,“ popsal problém Jonathan Kipnis, který celý výzkum vede. „A část naší osobnosti může být řízena právě těmito silami." Až do roku 2015 si vědci mysleli, že imunitní systém nemá a principiálně ani nemůže mít na mozek žádný vliv – a to díky existenci tzv. hematoencefalické bariéry. O co jde? Je to označení pro bariéru, která odděluje vnitřní prostředí mozku obratlovců od cévního systému v těle a umožňuje jen omezený transport látek mezi mozkovou tkání a krví. Přes hematoencefalickou bariéru mohou volně přecházet látky rozpustné v tucích a samozřejmě i plyny (jako je kyslík a oxid uhličitý). Všechny ionty a látky rozpustné ve vodě (jako je glukóza) se však musí aktivně transportovat přes buněčné membrány za spotřeby energie. Díky tomu může být výměna látek mezi krví a mozkovým tkáňovým mokem regulována. (wiki)

Roku 2015 však bylo objeveno, že molekula pojmenovaná interferon gamma s mozkem interagovat dokáže. Naznačuje to, že řada nemocí, jako je autismus, schizofrenie, ale třeba i deprese mohou být vyvolávány imunitním systémem; a také, že boj proti patogenům může mít vliv na lidské společenské chování…

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Eichmann show Foto:
15:45 17:50
66%
DNES V TV
20.00
DNES V TV
21.10
DNES V TV
20.15
DNES V TVDenní světlo Foto:
23.25
DNES V TVPřístav Foto:
20.15
DNES V TVMezi vlky Foto:
21.35

reklama

\n