reklama

Lidé před 3000 lety jedli kvalitněji než my! Co ukázal italský výzkum?

Velkolepá hostina Foto: Velkolepá hostinaFoto: All

Jak se jedlo v Palermu za punské říše, kdy město bylo metropolí Středomoří? Na výstavě v archeologickém muzeu Antonia Salinase, o níž píše italský deník Corriere della Sera, jsou poprvé vystaveny výjimečné nálezy z punské nekropole, jako jsou nádoby se zbytky jídel z doby před více než 2700 lety. Expozice zahrnuje období od epochy velkých fénických mořeplavců po dobu, kdy zde vládli španělští místokrálové.

Byť se zdá, že tomu soudobá historie Palerma příliš nenasvědčuje, byl antický Panormus, punský, řecký, pak arabský a normanský, mimořádným centrem obchodní, ale i kulturní výměny v oblasti Středomoří. Punské období v době od 7. do 3. století př. n. l. zachycuje výstava, na níž lze spatřit nejrůznější jídelní náčiní, nádoby na vaření, amfory a další zařízení. Vystaveny tu jsou některé hrnce, v nichž se zachoval jejich obsah a zbytky jídel, která se konzumovala před více než 2700 lety při pohřebních obřadech: skořápky vajec, rybí či drůbeží kosti.

Keramika pro šlechtice byla normální

Římské období je zastoupeno keramikou a jídelním náčiním z Palerma a dalších lokalit západní Sicílie, od hrnců a bronzových váz pocházejících z vykopávek luxusní vily v Pompejích, po předměty, které v 19. století muzeu daroval Ferdinand II. Bourbonský. Mimořádně cenný je keramický jídelní servis s erbem šlechtické rodiny Chiaramonte, která odvozovala svůj původ od Karla Velikého, nalezený při vykopávkách paláce Steri na náměstí Marina.

"V hrobkách odkrytých při systematických vykopávkách v roce 2004 byly nalezeny důkazy o tom, jak se konaly pohřební ceremoniály, jimž předcházely skutečné rituální bankety, při nichž se konzumovaly ryby, vejce, drůbež i koláče. Nádoby a pokrmy pak byly ponechány pro zesnulého, který jich měl užívat při své cestě na věčnost," uvádí ředitelka muzea, archeoložka Francesca Spataforová.

Hostiny při každé příležitosti

"Nálezy nádob se zbytky pokrmů svědčí o tom, že smuteční hostiny byly obecným zvykem. Tyto hostiny se konaly uvnitř hrobek, někdy mimo ně. Jedly se při nich rituální pokrmy, které mohly zesnulému sloužit na jeho cestě. Tento zvyk měli Féničané společný s Egypťany. Archeologické nálezy potvrdily kulturní vztahy Palerma s ostatním světem, které začínají v punském období a zůstávají živé až dosud v občerstvení na ulici a v historických obchodech starého města. V nekropoli se používala zároveň řecká či fénická keramika stejně tak, jako se v Palermu hovořilo mnoha jazyky," vysvětluje Francesca Spataforová.

Obrovské punské město mrtvých se rozkládalo v západní zóně Palerma, kde je pro návštěvníky zpřístupněno několik desítek hrobek. Tato nekropole je velmi rozlehlá, velká jako antické město. Mnohé nálezy byly náhodně odhaleny při stavebních pracích a podle ředitelky muzea to ukazuje na to, že se pod zemí skrývá ještě mnohé. "Víme o necelé tisícovce fénických hrobek v palermské nekropoli, ale další desetitisíce zbývá ještě odhalit," zdůrazňuje Francesca Spataforová.

Palermská výstava je jakousi předehrou konference Oběti bohům a pokrmy lidem, která se bude konat v rámci světové výstavy Expo v Miláně. Je známo, že Féničané obchodovali se solí a používali ji u stolu a k nasolování masa, konzumovali víno, ale také koláče, vejce, drůbež a rybí omáčku zvanou garum. Méně však je známo o posvátných pokrmech ve fénické epoše.

ČTK

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Stanice právě nevysílá
DNES V TV
20.00
DNES V TV
21.10
DNES V TVDruhá šance Foto:
20.15
DNES V TV
20.15
DNES V TVKde hnízdí smrt Foto:
22.55
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVShow Jana Krause - 18.1.2013 - Obrázek 1 Foto:
21.35

reklama

\n