Krásy divokého Pobaltí

Krásy divokého Pobaltí

O Pořadu

Příběh Baltského moře začal před mnoha lety. Oblast byla pokryta ledovcem tlustým několik kilometrů. Postupem docházelo k tání, a tak vzniklo Baltské moře.

V samém srdci Baltského moře leží Švédský ostrov. Tato krajina je charakteristická především útesy, na kterých posedávají různé druhy ptáků. Alkouni sem přilétají za účelem páření. Každý pár vyprodukuje pouze jedno vejce, které je nutno střežit před racky. Páry jsou celoživotní, avšak občas se samice nechají zlákat mladšími jedinci. Celou krajinu obklopují skály podivných tvarů a spousta fosilií. Vody kolem tohoto ostrova jsou plné života.

Další zajímavou oblastí je hranice s Dánskem a Německem, kde se moře spojuje s mořem Severním. Kvůli úžinám a divokým vlnám je oblast velmi nebezpečná pro lodě. Za těmito úžinami leží různé krajiny. Na jednom z poloostrovů se shromažďují jeleni. V období říje samci lákají samice hlubokými hrdelními tóny, které se nesou kilometry daleko. Nebe je plné různých ptáků, kteří na zimu odlétají na sever Afriky. Před touto cestou zde doplňují zásoby tuku.

Dále na východ se krajina mění. Je plná skalnatých svahů a lesů. Zde se můžeme setkat především se psíky a daňky. Dnes začínají tuto nedotčenou krajinu objevovat také turisté. U pobřeží se nacházejí zátoky a ostrůvky, kam unikají ptáci před predátory. Rybáci se zde shromažďují po stovkách. Svým potencionálním partnerkám nabízejí dárky v podobě ryb. Když vznikne pár, je čas na nalezení vhodného místa k hnízdění. Pozor si ale musejí dávat na dravé ptáky.

Na pobřeží Polska a Litvy se krajina opět mění. Nacházejí se zde rozlehlé písečné duny. Vody jsou pak domovem sviňuch, které jsou příbuzné velrybám. Avšak i v dunách je život. V nich si hloubí díry právě králíci. V Litvě začínají spíše lesy. Je to také oblast s největším výskytem čápů. Lidé jsou rádi, když si staví hnízda na jejich střechách, neboť podle pověstí přinášejí štěstí. Tato hnízda mohou být až několik metrů vysoká.

Dále na sever, kde leží Estonsko a Lotyšsko, se nachází velké množství lesů, jezer a říček. V této oblasti žije mnoho bobrů, kteří si zde staví hráze. Vchod do nory se nachází vždy pod vodou. Tam jsou totiž mláďata chráněná před predátory. Jedním z přirozených nepřátel bobrů je rosomák. I když je malý, je velmi silný a agresivní. Dokáže pokořit dokonce i ovci.

Jeden z estonských ostrovů je prakticky neobydlený. Zde se shromažďují kajky mořské, a to kvůli páření. Samci se dvoří samici. Jsou velmi společenští, všechno, co v životě dělají, dělají ve skupině. Na tomto ostrově žijí společně s tuleni. Tuleni jsou velmi těžcí a na souši mají problém s pohybem. Když se ale přemístí do vody, jsou z nich výborní plavci. Napomáhá jim jejich aerodynamicky tvarované tělo.

Další ostrovy Baltského moře jsou plné různých druhů živočichů i rostlin. Mezi Finskem a Švédskem se nachází další ostrov. Je posetý zajímavými žulovými kameny. Ve vnitrozemí se pak nachází množství stromů, které se tyčí nad mořem. Voda zde obsahuje velmi málo soli. Žije zde i štika či okoun. Pro orla mořského je to dobré místo na lovení. Chytá zde ryby v rychle tekoucí vodě. O teritorium se dělí s racky.

V nejsevernější části Baltské moře omývá břehy oblasti zvané Laponsko. Ze Skandinávských hor zde protékají masy vody. Vodopády tvoří součást této krajiny. Laponsko je domovem především losů evropských. Losi jsou většinou samotáři. Samci se vzájemným kontaktům vyhýbají. Oblast sdílejí se sobem polárním. Během zimních měsíců se na bílé pláni vyjímá liška polární. Ptáci využívají každý volný kus moře, který ještě není zamrzlý. Zima je nejjednodušší pro soby, jsou takovým mrazům výborně uzpůsobeni.

Je březen a na jih od Laponska začínají tát ledy. A spolu s nimi se k životu probouzí mnoho malých tuleňů. Tato zvířata jsou ohrožena, ale naštěstí se v poslední době daří jejich počet navyšovat.

Krásné Pobaltí, turisty opomíjená příroda oblíbené destinace, skvělé záběry