reklama

Kdo by vyhrál v boji amerického a ruského námořnictva? Vše záleží na jediné lodi!

Admiral Kuznetsov Foto: Admiral KuznetsovFoto: Armádní noviny

Kdo s koho?

Ruské námořnictvo provozuje jedinou letadlovou loď, resp. letadlový křižník Admiral Kuzněcov. V Rusku, a to i v námořnictvu, sílí hlasy o nutnosti stažení letadlové lodě z výzbroje. Má však ruské námořnictvo bez letadlové lodě vůbec šanci čelit americkým útočným skupinám letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group)?

Lekce z historie

Ruský týdeník Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) se zamyslel nad dopadem stažení jediné letadlové lodě z ruského námořnictva. Autor článku, Konstanin Sivkov, si pro modelovou situaci vybral střet ruského námořnictva s CSG svazem amerických lodí kolem letadlové lodě třídy Nimitz.

Americké námořnictvo v současné době má aktivních 10 skupin CSG – “králem” skupiny je letadlová loď s 65 až 70 bojovými letadly, letadlovou loď podporuje minimálně jeden křižník, dále několik torpédoborců, ponorky a další plavidla. Na jedné CSG skupině slouží 7500 námořníků. Sílu CSG však mohou posílit další bojová hladinová i podvodní plavidla, případně další CSG skupina.

Sivkov ve svém článku nejdříve míří do historie. Hlavním znakem ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov je 12 odpalovacích šachet pro těžké protilodní střely P-700 Granit. Také raketová protivzdušná obrana (PVO) je výrazně silnější něž u západních letadlových lodí.

Ruská letadlová loď pojme 24 stíhaček Su-33 a MiG-29K. Podle autora Su-33 dokážou v případě potřeby použít také střely P-270 Moskit – úspěšné zkoušky byly provedeny.

Takové uspořádání letadlové lodě odráželo ruskou doktrínu námořního válčení – ruské lodě měly pomocí střel dlouhého dosahu zničit nejnebezpečnější letadlovou loď, která pluje uprostřed CSG svazu. Bez letecké podpory by ostatní americké lodě měly výrazně menší šanci odolat ruským protilodním střelám dlouhého dosahu, případně leteckým úderům námořních Su-33.

Díky mohutné raketové výzbroji je při čistě lodním souboji výhoda na ruské straně. Hlavní hrozbu ruských lodí tak představuje letecké křídlo bitevních skupin CSG.

Ruské námořnictvo čelí závažnému problému. Dolet protilodní střely P-700 Granit je sice 700 km (pomineme ”drobnost”, že před tím je nutno zjistit, kde se CSG nachází – viz dále), ale dolet amerických útočných stíhaček F/A-18 (díky možnosti doplňovat palivo za letu) je násobně větší.

Útočná skupina CSG amerických plavidel kolem letadlové lodě USS Abraham Lincoln (CVN-72) Foto: Útočná skupina CSG amerických plavidel kolem letadlové lodě USS Abraham Lincoln (CVN-72), Foto: Armádní noviny

 

Americká letadla tak mohou ruské lodě vypátrat, sledovat a případně na ně útočit “beztrestně”. Problém nevyřeší ani PVO ruských letadlových lodí, která díky omezenému množství munice dokáže odrážet jen malé množství leteckých úderů.

Jedinou možností v minulosti, ještě před příchodem letadlové lodě Admirál Kuzněcov (1991), bylo krytí ruských lodí pomocí stíhacích letadel z námořních základen. Ruské stíhačky mohly učině bojovat s americkými letadly z letadlových lodí a dokázaly ochránit ruské dálkové bombardéry nebo námořní průzkumná letadla.

Ruské, resp. sovětské lodě se tak ale mohly spoléhat na vzdušné krytí jen cca 350 km od leteckých základen na pevnině. Na tuto vzdálenost mohly dolétnout ruské stíhačky a na místě poskytovat po určitou dobu vzdušné krytí.

Na konci 60. let si tak ruské námořnictvo uvědomilo, že bez leteckého krytí z letadlových lodí dokáže čelit americkému námořnictvu pouze několik stovek kilometrů od pozemních leteckých základen. V Sovětském svazu tak bylo v 60. letech rozhodnuto o stavbě protiletadlové letadlové lodě Projekt 1143.5 – Admirál Kuzněcov.

Nyní je situace v ruském námořnictvu poněkud jiná. Podle Sivkova Admirál Kuzněcov přišel o střely P-700 Granit a letadla Su-33 doplnily (a postupně nahradí) stíhačky MiG-29K – ty jsou schopny provádět přesné údery na hladinové i pozemní cíle.

Účel a poslání jediné ruské letadlové lodě se však nezměnil – ochrana ostatních ruských lodí proti letadlům amerických bitevních skupin CSG.

Ruské vs. americké námořnictvo

Co mohou Rusové proti CSG nasadit (bavíme se pořád o jedné CSG z deseti!)? Na jedné, americké straně (modelová situace) bude ve středu formace letadlová loď Nimitz, jeden až dva křižníky (Ticonderoga), šest až osm torpédoborců (Arleigh Burke), teoreticky několik LCS (Littoral Combat Ship, velikostně odpovídající fregatám), dvě víceúčelové útočné ponorky, 100 letadel, z toho až 70 útočných F/A-18 Hornet, resp. Super Hornet.

Dodejme, že americké námořnictvo (i když samozřejmě všechny lodě nejsou okamžitě nasaditelné z důvodu oprav) má v současnosti 22 křižníků, 62 torpédoborců a prozatím šest LCS lodí.

Ruské námořnictvo modelově proti CSG nasadí tři jaderné ponorky Projekt 949, dvě útočné ponorky Projekt 945/971, dva raketové křižníky Projekt 1144/1164, deset torpédoborců, velký raketový torpédoborec Projekt 1155 a fregaty Projekt 22350.

Tyto síly budou podporovat bombardéry Tu-22M3 s protilodními střelami Ch-22. Dodejme, že veškeré ruské námořní síly – resp. ty, které lze nasadit proti CSG – tak budou prakticky vyčerpány.

Následující popis bojů může působit od Sivkova akademicky a jako hraní s čísly, ale zákonitosti z popisu jasně vyplývají.

Imaginární boj potrvá 10 až 12 hodin a jako místo střetu se očekává severní Norské nebo Barentsovo moře. Autor srovnává průběh bojů s ruskou letadlovou lodí i bez ní. V případě zapojení dokáže Admiral Kuzněcov vygenerovat 52 vzletů za den 12 stíhaček Su-33 a 14 MiG 29K (současné složení). Nimitz dokáže generovat až 140 bojových letů za den.

V první fázi se dostane ke slovu americké letectvo, které zaútočí na ruská hladinová plavidla a ponorky. Sivkov očekává v první fázi útok 30 až 34 letadel z amerických letadlových lodí a až 9 amerických protiponorkových letadel (P-3 Orion) z norských letišť.

V případě nasazení dokážou ruské stíhačky podle Sivkova zajistit až 90% schopnost přežití ruským lodím a ponorkám proti útokům (Sivkov očekává v první vlně 16 až 20 vzdušných úderů) amerických letadel. Bez podpory letectva šance ruských lodí výrazně poklesnou – 50 až 60 % pro lodě, resp. 60 až 70 % pro ponorky.

V druhé etapě (případně současně) se bude ruské námořnictvo snažit vyhledávat pozice lodí CSG pomocí letadel, satelitů nebo ponorek. Podle Sivkova je přítomnost stíhacích letadel pro vyhledávání a zaměřování cílů naprosto klíčová.

V případě použití letectva pro vyhledávání a zaměřování cílů Sivkov při čtyřech až šesti ruských raketových úderech očekává až 95% úspěšnost zasažení amerických lodí (nemluví však, zda jde o zásah jedné lodě, nebo více lodí).

Bez letectva se ale úspěšnost útoků snižuje na 40 až 50 %. Důvod je jednoduchý – pokud ruské námořnictvo nepošle stíhačky k obraně průzkumných letadel, stanou se lehkou kořistí pro americké stíhačky. Stejně tak americká letadla (P-3 Orion) mohou vyhledávat prakticky beztrestně ruské ponorky, které se budou snažit objevit a odesílat informace o poloze amerických lodí.

Verdikt najdete na webu ARMÁDNÍ NOVINY

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVMoto cestou necestou Foto:
20.15
DNES V TVLara Croft: Tomb Raider Foto:
20.15
DNES V TVPrinc a pruďas Foto:
22.20
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVTOP STAR magazín Foto:
21.35
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama