reklama

Jedna minuta a 60 sekund není to samé, ukázal nový pokus na lidech!

Relativita času... Foto: Relativita času...Foto: Dalí

Jedna minuta či šedesát sekund: pro náš mozek to není jedno a totéž. Rozdělte si čas na menší části a budoucnost se vám bude zdát bližší. Vypovídá o tom alespoň studie zveřejněná na stránkách časopisu Psychological Science.

Pozor, tento článek zmizí:

1. zítra

2. za 1440 minut

3. za 86 400 sekund

Když najdete u článku, který vás zajímá, jedno z těchto upozornění, které z nich vás přinutí, abyste si článek přečetli co nejdříve?

Při prvním varování mnozí odloží jeho četbu na druhý den. Při druhém upozornění je pravděpodobné, že četbu nebudete odkládat a při třetím ho ještě více lidí přečte okamžitě. Nicméně 24 hodin, jež nás dělí od zítřka, je totéž jako 1440 minut či 86 400 sekund. Aby však náš mozek dostal silnější impuls, potřebuje rozdělení času na co nejmenší úseky.

Psychologický trik našeho mozku

Daphna Oysermanová z Michiganské univerzity a Neil Lewis z Jihokarolínské univerzity ve své studii nazvané Kdy začíná budoucnost? a zveřejněné v časopisu Psychological Science ukázali, že jedna minuta a 60 vteřin pro mozek není totéž. Ve studii zkoumali chápání času u některých vysokoškolských studentů, o nichž je známo, že často trpí prokrastinací; čili že to, co je třeba udělat hned, rádi odkládají na pozdější dobu. Podobná tendence se projevuje také u důchodců, které vědci rovněž sledovali. Loni s podobnou myšlenkou přišli vědci na kongresu Společnosti pro osobnost a sociální psychologii v texaském Austinu.

Klíčovým výrazem pro pochopení chápání času je anglický výraz framing, který doslova znamená rámování a zahrnuje různé významy podle kontextu, v němž bylo použito, od sociologie po informatiku, telekomunikace či internet. Sociolog Erving Goffman definoval framing jako schopnost vytvářet interpretační schémata, jimiž klasifikujeme skutečnosti a události a strukturujeme jejich význam díky interpretačním rámcům reality, v nichž uspořádáváme své zkušenosti a činnost.

Pokus na lidech

Studie zahrnovala 162 studentů, kteří měli dosáhnout určitého výsledku. Jestliže uvažovali v rámci dní, a nikoli měsíců či let, chápali cíl svého snažení jako bezprostřednější. Jestliže však byla dotázána skupina, která uvažovala ve dnech, kolik času chybí do zkoušky, udávali její členové nižší počet dní, než ti, kdo uvažovali v perspektivě měsíců. Je-li zkouška za 90 dní, zdá se být mnohem bližší, než když uvedeme, že bude za tři měsíce, a motivace začít studovat se stává silnější.

A jedno užitečné tajemství nejen pro studenty, ale také pro ty, kdo trpí syndromem prokrastinace, zlodějem času a peněz v naše životě. Ve druhé části studie bylo 1100 budoucích studentů dotázáno, kdy by začali shromažďovat částku potřebnou ke studiu. Ti, jimž bylo řečeno, že mají k dispozici 18 let, plánovali investice s průměrným zpožděním čtyři roky ve srovnání s těmi, jimž bylo oznámeno, že budou přijati na univerzitu za 6570 dní. Stejné čtyřleté zpoždění se projevilo u těch, jimž bylo řečeno, že jim chybí do důchodu 30 let, oproti těm, kteří se dozvěděli, že jim chybí 10 950 dní. Oběma skupinám bylo sděleno totéž, ale časový framing mozku to rozšifroval odlišně.

"Když si zvyknete dělit čas na malé části, používat dny místo let, bude se vám budoucnost zdát bližší," uvádí Oysermanová, kterou citoval italský list Corriere della Sera. "Jestliže pro vás dosud byla budoucnost jen mlhavým bodem v kalendáři, teď už ji neztratíte ze zřetele a budete s ní počítat," uvedla.

ČTK

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Vzestup civilizace Foto:
00:25 01:30
33%
DNES V TVEvoluce zla Foto:
20.00
DNES V TVAmerická 70. léta Foto:
21.10
DNES V TVMoto cestou necestou Foto:
20.15
DNES V TVPeriskop nahoru a dolů Foto:
20.15
DNES V TVZátah: Vykoupení Foto:
22.15
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVTOP STAR magazín Foto:
21.35

reklama