reklama

Jak opravdu vypadal jídelníček našich prapředků? Byli vegetariáni, nebo bez masa nedali ani ránu?

Jak vypadá přirozené stravování? Foto: Jak vypadá přirozené stravování?Foto: All

Co měli naši předkové k jídlu?

Jak žili a čím se živili dávní předkové moderního člověka? To je otázka, kterou se postupně snaží odkrývat archeologové a další vědci. Další střípek vědomostí nabídlo naleziště v izraelské jeskyni Kesem, kde se zjistilo, že naši prapředci měli na jídelníčku například i želvy, píše list The Christian Science Monitor.

Jeskyně Kesem, což v hebrejštině znamená "věštění", byla objevena v roce 2000 během propadu při výstavbě silnice. Pro archeology, kteří studují lidské předky, se od té doby stala něčím jako truhlou plnou pokladů.

Jeskyně byla obydlená – byť ne nepřetržitě – v období před 400 000 až 200 000 lety. Pralidé jeskyni postupně kousek po kousku zaplnili, až se její část propadla. Jeskyně ale zůstala skryta až do svého objevení v roce 2000.

Ve všech vrstvách jeskyně se našly zbytky želv, což naznačuje, že je pralidé jedli během celé historie obývání jeskyně. "Mnoho lidí si myslelo a nadále si myslí, že lovci-sběrači měli zájem jen o velkou zvěř, a nedokázali využít malá zvířata," řekl Ran Barkaj, jeden z archeologů provádějících výzkum.

Článek

Evropská móda budoucnosti? Foto:

Evropa se do konce století stane jen historickou památkou, tvrdí český spisovatel

Jako z filmu Minority Report nebo seriálu Lovci zločinců vypadá zpráva z Japonska…

 

Tento objev poskytuje důkaz, že pralidé měli zájem také o menší zvěř, jako jsou právě želvy. Podle kostí nalezených v jeskyni patřil mezi hlavní druhy kořisti lovců-sběračů například daněk evropský.

Rozbité kosti v jeskyni naznačují, že její obyvatelé využívali všechny části ulovených zvířat. V jeskyni si nejen pekli maso, ale také sáli morek z rozbitých kostí. "V jeskyni není jediná celá kost," dodal Barkaj, jehož citoval zpravodajský server Christian Science Monitor.

Chudáci želvy...

Ani s želvami nezacházeli obyvatelé jeskyně Kesem jinak. Podle nalezených důkazů je upravovali různými způsoby. Buď jim rozbili kamenným nástrojem krunýř, anebo ho rozřízli podél hrany pazourkem a pak je pekli na ohni.

Analýza 13 lidských zubů nalezených v jeskyni dokazuje, že jídlo dávných lovců-sběračů zahrnovalo i rostlinnou stravu, ale především spoustu masa. Želvy patrně nebyly nijak významné z hlediska kalorií, ale "nepochybně přišly vhod jako zpestření monotónní stravy z daňků", dodal Barkaj.

Článek

Myš a sýr Foto:

Sýr o 1 600 let starší než Ježíš. Historici ho našli na mumiích!

Vědci v Číně našli nejstarší známý sýr – na mumiích.

 

Podle archeologa Aviho Gofera mohl mít lov želv společenský charakter. Aby mohli lovit daňky, museli být lovci mladí a rychlí. Naopak na lov želv se mohli vydat i jednotlivci, kteří se k lovu daňků nehodili, například staří, nebo naopak ještě ne dospělí členové skupiny. Šlo tak o ranou formu dělby práce.

Tento objev také může vnést světlo do diskuse o praktikách hledání potravy. Teorie optimálního hledání potravy (OFT) má za to, že ti, kdo sháněli stravu, se rozhodovali na základě poměru nákladů a zisku. Jinými slovy řečeno, že by se lovci-sběrači snažili získat takový zdroj potravy, který jim přinese největší výnos s co nejmenším úsilím.

Želvu je sice podstatně snazší ulovit než daňka, ale přináší tak malé množství masa, že její lov zpochybňuje OFT. Podle Gofera může lov menších zvířat naznačovat, že rozhodnutí ohledně jídla se nečinila pouze na základě zmíněného poměru, ale ovlivňovaly je i další faktory – například touha po rozmanitější stravě.

ČTK

Temný kraj
TV PROGRAM
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVBeowulf a Grendel Foto:
22.25
DNES V TVJak se staví sen Foto:
21.30
DNES V TVZdeněk se kření Foto:
22.45
DNES V TVMyšlenky zločince - 10. řada Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama