Přetížený mozek

Nové digitální technologie zahlcují denně lidský mozek obrovským množstvím informací, které musí zpracovat. Právě to způsobuje nárůst stresu, především na pracovištích. Ten může mít někdy za následek až úplné vyhoření. Jak se s podobnou situací vyrovnat? A lze technologie upravit tak, aby méně zatěžovaly lidskou mysl? Těmito novými problémy se na světě zabývá řada vědců … Jedna z největších knihoven na světě, Francouzská národní knihovna, má 14 milionů svazků. Přitom internet za jedinou vteřinu vyprodukuje dvakrát větší množství informací než je to, které tyto knihy obsahují. Práce se pomocí digitální technologie mění a klade na člověka nové nároky. Bylo zjištěno, že manažeři častěji cítí odcizení, působí na ně spěch a časový tlak, rychleji ztrácejí koncentraci. Toto „elektronické bombardování“ může mí neblahé důsledky v podobě nutkání být neustále „připojen“, což působí i na soukromí lidí a často vyvolává hádky v rodině a rozvody. Vyhoření hrozí ve Francii 12 % populace a tlak digitálních technologií stojí za 2 500 až 3 000 úmrtími ročně. Výzkumy v oblasti interakce člověka s počítačem prokázaly, že příval informací a e-maily jsou hlavním zdrojem stresu; klesá produktivita práce, zmenšuje se soustředěnost, pozornost se neustále přesouvá od jedné věci ke druhé. V této souvislosti se stále častěji hovoří o tzv. multitaskingu, tedy schopnosti provádět několik úkonů či operací současně. Tuto schopnost mají například počítače, je ale mnohdy vyžadována i od lidí. Výzkumy týkající se mentální kapacity pilotů na simulátoru ukázaly, že když má pilot, byť velmi zkušený, řešit více úkolů najednou, snižuje se jeho výsledný výkon. Tomu mají alespoň částečně odpomoci dnes už běžně používané vícefunkční displeje nahrazující neúměrný počet přístrojů v letadlech, který jediný člověk nedokázal ovládat. Když je po mozku vyžadováno, aby se věnoval dvěma činnostem najednou, mozkové vlny snímané přístroji brzy ukáží narušení funkce tzv. inhibitorů, které slouží k vytěsňování nerelevantních informací, jako jsou například zvuky v okolí, lidské hlasy, hluk z ulice. Úroveň stresu stoupá i u mladé generace a proto se například ve Francii učí děti již v mateřské školce, jak mu odolávat. Speciální program, s nímž pracuje inženýr Jean-Philippe Lachaux, má za cíl vysvětlit už malým dětem jim přístupnou formou, jak funguje mozek a jak je možné rozvíjet pozornost. Té se dá naučit, třeba když rozhodování o mnoha věcech najednou rozložíme na dílčí miniúkoly, které řešíme postupně. Někteří jedinci, od mládí zvyklí pohybovat se v hlučném, stres navozujícím prostředí, se pak dokáží koncentrovat i tam, kde by to pro většinu ostatních bylo obtížné, ne-li nemožné. Velmi důležité je, jak výzkumy prokázaly, umět na určitou dobu „vypnout“, nepřetěžovat křehkou výchozí síť neuronů v našem mozku. Digitální technologie nevyvolávají přímo závislost, pouze nepřiměřené chování, což ale není o nic méně škodlivé. Proto se v současnosti věnuje velká pozornost zkvalitňování těchto technologií tak, aby lidskou mysl zatěžovaly co nejméně. Počítače se přizpůsobují kapacitě mozku tím, že získají přehled o naší duševní zátěži, o množství kyslíku v přední mozkové kůře, vypovídající o síle zátěže, která na něj působí, a podle toho budou měnit množství informací. V případě letových dispečerů, jejichž zátěž je enormní, by tak bylo možno stanovit ideální počet sledovaných letadel, která řídí. Filtrováním informací by měl počítač snižovat zahlcování mozku …