Amazonský kód

Bývalý misionář a profesor lingvistiky, Američan Daniel Everett, získal povědomí o brazilské Amazonii na střední škole a rozhodl se stát misionářem. Obzvlášť velký zájem v něm vzbudil pralesní kmen Piraha, který dnes čítá už jen pouhých 400 členů. Má zcela ojedinělý způsob dorozumívání, jazyk, jímž lze mluvit, bručet, zpívat i pískat a jehož gramatika se vymyká všem až dosud obecně uznávným pravidlům … Everett se poprvé do Amazonie vypravil v roce 1977 s manželkou a v průběhu 35 let se sem pravidelně vracel. Lid Piraha obývá čtyři vesnice podél řeky Maici a poprvé se s ním setkali portugalští cestovatelé před 300 lety. Má svůj vlastní, zcela ojedinělý jazyk, který se profesor i jeho manželka museli naučit. Kromě misionáře Sheldona, který zde působil před ním, jsou to jediní tři lidé na světě, kteří tento jazyk ovládají. Jazyk piraha nemá výrazy pro barvy ani pro čas a neexistují v něm čísla, lidé neumí počítat. Zato jejich znalosti týkající se okolního světa, bohaté flóry a fauny, jsou naprosto fenomenální. Piraha žijí výhradně v přítomnosti a jsou velmi šťastní. Everett si z nich postupně udělal přátele. Za 25 let se mu ale nepodařilo ani jednoho z nich obrátit na křesťanskou víru. Prostě proto, že oni žádného Boha nepotřebují. To přimělo i samotného Everetta zamyslet se nad svou vlastní vírou a postupně se od ní odvrátit, přestože to znamenalo rozvrat rodiny a hlubokou morální i profesní krizi. Tehdy začal psát knihu o jazyce piraha, o jeho gramatice a celkové povaze řeči. Jeho tvrzení se dostala do ostrého konfliktu s teorií význačného lingvisty Noama Chomského, průkopníka univerzální gramatiky a tvrzení, že tzv. rekurze, tedy schopnost věty pokračovat prakticky donekonečna, je něco, co je součástí lidského genomu a tvoří základ všech jazyků, rodíme se s ní. Everettův názor, že jazyk piraha tuto vlastnost postrádá, proti němu popudil zastánce teorie Chomského, který je občas považován téměř za poloboha. Navíc Everetta obviňovali z rasismu a jeho teorii o neexistence rekurze v jazyce piraha všemožně ostouzeli, což se děje ostatně dodnes. V roce 2011 se proto chystala velká expedice Laboratoře mozku a kognitivních věd v Massachusetts, vedená profesorem Tedem Gibsonem, spolupracujícím s doktorem Stevem Piantadosim. Pomocí speciálně vyvinutého počítačového programu měly výsledky bádání potvrdit nebo vyvrátit teze profesora Everetta, který se měl expedice zúčastnit jako tlumočník. Nicméně brazilské úřady koordinující spolupráci s domorodými kmeny mu vstup na území lidu Piraha zakázaly, přestože Everett přednesl svou žádost, podpořenou několika místními vědci, až v samotném hlavním městě Brasílii. Jeho bádání označily za „rasistické“, ovšem sám profesor za zákazem cítil především svůj konflikt s všemocným Chomským. Televizní štáb, který Piraha spolu s profesorem navštívil již jednou, nicméně povolení dostal a profesor namluvil pro své domorodé přátele vzkaz v jejich jazyce. Mezitím Gibson a Piantadosi podrobili studiu nahrávky jazyka piraha pořízené jak misionářem Sheldonem, tak Everettem a také poslední nahrávky, které přivezl televizní štáb. Toho ovšem čekala u lidu Piraha velká změna: vláda postavila v jejich vesnici trvalá bydliště, kliniku, školu a zavedla zde elektřinu. Život pradávného kmene se začíná měnit a existuje nebezpečí, že jeho zvyky a svébytný jazyk postupně zaniknou. Analýza 1 000 vět, kterou provedli oba vědci z Massachusetts nicméně prokázala, že v jazyce piraha neexistují žádné důkazy o rekurzi, jako jsou například spojky apod. Jde o odlišný jazyk postrádající komplexní syntaktickou strukturu. Přestože tyto vědecké výsledky dávají profesoru Everettovi zapravdu, přívrženci Chomského zdaleka nejsou přesvědčeni a profesor Everett se už možná nikdy ke svému milovanému lidu Piraha nevrátí …