reklama

VyVolení v realitě: Stanfordský experiment ukázal, kde je zlo

opravdu nevidíme násilí? Foto: opravdu nevidíme násilí?Foto: http://pixabay.com

Zavřít skupinu lidí na izolované místo – to vypadá jako ohromná legrace. Ale občas se to může pořádně zvrhnout.

Existuje zlo v každém z nás? Opravdu dokáže pod tlakem i ten nejnormálnější člověk jednat jako psychopatický šílenec? To jsou otázky, které vedly slavného psychologa Philipa Zimbarda k vědeckému experimentu. Na lidech...

Stalo se to v srpnu roku 1971 na prestižní univerzitě v americkém Stanfordu – proto se experimentu říká stanfordský. Zimbardo si vybral 24 studentů; těch nejprůměrnějších a nejnormálnějších, jaké na škole měl. Rozdělil je na dvě skupiny: vězně a dozorce. Celé to financovalo americké námořnictvo: vojáky zajímalo, jak se lidé chovají pod tlakem zejména kvůli posádkám sloužícím na jaderných ponorkách.

Plán byl jednoduchý: vězni se měli chovat jako opravdoví vězni a dozorci se o ně měli starat. Celé to mělo trvat 14 dní. Po prvním dni všechno klapalo jako na drátkách: dozorci oslovovali vězně jejich čísly, profesor Zimbardo v roli ředitele vše sledoval a natáčel skrytými kamerami. Dokonce to byla taková nuda, že se nějakou dobu uvažovalo o předčasném ukončení pokusu – nedocházelo k žádným zajímavým konfliktům. Vše se změnilo hned druhý den ráno.

Revolta a její následky

Vězni v jedné cele se rozhodli, že nebudou poslouchat dozorce: zabarikádovali se uvnitř a odmítli vyjít. Po chvíli váhání „dozorci“ rebelii brutálně potlačili – zmlátili vězně hasicími přístroji. Jenže s vězni bylo čím dál víc problémů, a tak museli dozorci zdvojnásobit služby a sloužit přesčasy. To se jim samozřejmě nelíbilo, proto si vymysleli způsob, jak vězně zkrotit. Pomocí psychologické manipulace.

Stanfordský experiment

Vězni, kteří byli ochotní spolupracovat, dostali výjimečné podmínky a bylo s nimi zacházeno v rukavičkách: stačilo jen, aby na ostatní donášeli a spolupracovali s dozorci. Naopak ti neposlušní byli drasticky šikanováni. Studenti v rolích dozorců brzy pochopili, že ideální na vynucení poslušnosti a upevnění své role je ponižování vězňů.

A tak pro ně vymysleli řadu trestů: například jim zakázali používat záchod a vězni museli vyměšovat jen do kbelíků. A když zlobili, zůstával nevynesený záchod na jejich cele. Vězni museli cvičit do padnutí, a když zlobili nejvíc, museli se vysvléknout a cvičit nazí. Jestli vám to připomíná metody používané v nechvalně známé vězni Abú Ghrajb, tak to není žádná náhoda.

Anketa

Baví vás reality show jako VyVolení?

Zimbardo se později právě Abú Ghrajebem zabýval, měl na tamní situaci podat odborný posudek. A tvrdil, že stejně jako u Stanfordského experimentu, také v této irácké věznici vznikly podmínky, které spouštějí zlo ukryté hluboko v nás.

Článek

hotel 3 Foto:

Nesmyslný luxus? Vězení, kde byste chtěli strávit dovolenou

Není vězení jako vězení. Některá připomínají luxusní hotely a jiná vypadají ještě lépe. Přesvědčte se sami!

Psycholog, který zešílel

V době, kdy běžel Stanfordský experiment, však Zimbardo ještě tyto znalosti neměl. Stalo se tedy nemyslitelné: i on, jakožto zřizovatel a šéf projektu, propadl atmosféře věznice a schvaloval dozorcům i to nejhorší možné chování. Později to vysvětloval tím, že role dozorce u něj převládla nad svědomím. A právě tímto příkladem dnes ilustruje, jak snadné je, aby i dobrý a vzdělaný člověk propadl zlu a začal dělat věci, které by ho jinak ani nenapadly. V rozhovoru pro server Česká pozice Zimbardo řekl: "Měl jsem to ukončit dřív. Na světě neexistuje jiný experiment, během kterého se psychicky zhroutilo pět lidí. Jenže i já jsem se proměnil z vědce v ředitele stanfordského vězení. Když se někdo zhroutil, prostě jsem ho nahradil dalším. Změna probíhala postupně, nevšiml jsem si jí."


Experiment běžel dál – a den ode dne se podmínky i chování uvnitř „věznice“ horšily. Jeden vězeň se psychicky zhroutil a musel experiment opustit. Zimabrdo však pořád neviděl na experimentu nic špatného. Vše změnil teprve příchod nezávislého pozorovatele z vnějšku – postgraduální studentky, která měla o stavu experimentu vytvořit zprávu. Šokovaná dívka na Zimbarda naléhala, že musí pokus okamžitě ukončit a profesor se nakonec nechal přesvědčit; k velkému zklamání studentů v rolích dozorců.

Co vlastně celý experiment zjistil? Podle všeho je až příliš snadné, aby se lidská osobnost přizpůsobila rolím, které jsou nám přisouzeny. Když je někdo označen jako vězeň, začne se tak po nějaké době chovat a také tak uvažovat. To stejné platí o rolích dozorců...

Text: RD

Článek

Věznice budoucnosti bude vyrábět elektřinu Foto:

Vězení budoucnosti: kriminálníci na ostrově pod vodopádem

Vězení jsou velmi oblíbeným tématem sci-fi filmů. Ale ve skutečnosti se zase tak moc nemění. Podívejte se na jeden velmi radikální návrh!
První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVHellboy 2: Zlatá armáda Foto:
20.00
DNES V TVŽiví mrtví Foto:
22.40
DNES V TVTristan a Isolda Foto:
20.15
DNES V TVDnes zemřeš Foto:
22.50
DNES V TVMordparta Foto:
20.15
DNES V TVOčima Josefa Klímy Foto:
21.30
DNES V TVCizinka Foto:
22.20

reklama