reklama

Továrny na kmenové buňky? Nový objev přináší naději i velké otázky

Kmenová buňka Foto: Kmenová buňkaFoto: All

Kmenové buňky pro každého – tak lze vyjádřit nejnovější pokrok, který slibuje navždy změnit translantaci orgánů a snad i mnohem více.

Kmenové buňky se uvnitř našich těl sluní na vskutku unikátní pozici – mají totiž schopnost se proměnit na jakýkoliv jiný typ buněk a tak sestavit libovolný orgán či jinou tkáň. Teoreticky je jejich užití v léčně svatým grálem medicíny, protože lze s jejich pomocí léčit řadu nešvarů od rakoviny a infarktu přes náhradu zubů až po pomoc jedincům s ochrnutím či Parkinsonovou chorobou.

Dosavadní potíže

Celý zázračný koncept měl však donedávna povážlivou trhlinu především z morálních důvodů. Majoritně se totiž kmenové buňky získávaly z nepoužitých embryí, čili budoucích lidských jedinců. Eticky ještě spornější je potenciální klonování buněk pacienta skrze jejich impregnaci do vajíčka a následné vyjmutí buněk z nového emryoa (blastocysty).

Ve vizi příliš mnoha mravokárců tak podobné formy zisku kmenových buněk hraničily s vraždou. Není se do divit, že brzy začaly mít kmenové buňky i politický rozměr. Léčbu s embryonálními kmenovými buňkami povolují jen některé státy na světě, v mnoha jiných pak rovněž vyvolaly polarizující debaty i satiru z řad médií.

Článek

Bunkry na pláži Foto: Petra Greifová

Bunkry v Albánii slouží jen pro srandu králíkům

Pokud jste navštívili Albánii, určitě vám neuniklo nepřeberné množství malých i velkých betonových bunkrů.

Vědci začali pod tlakem hnutí pro ochranu lidských práv vyvíjet nové formy získávání kmenových buněk, a nedávno se jim tak podařilo vytvořit kmenové buňky i z tradičních lidských buněk za pomoci genového inženýrství. Jakkoliv byl podobný postup revoluční, sliboval přinejlepším komplikovanou a tím i drahou léčbu. Podobné formy měly i ten problém, že si zahrávaly s genetickou strukturou buněk, a tak hrozily vznikem nebezpečných mutací či přímo rakoviny. Léčba tak nakonec hrozila vyvoláním dalších zhoubných komplikací.

 

Blýská se na časy

Pokrok však kupředu chvátá mílovými kroky a nejnovější forma zisku kmenových buněk tak slibuje být levnější a snad i masově znatelnějším počátkem běžné léčby. Přišli na ní vědci z Pekingské univerzity a své závěry publikovali v časopise Science. Má-li někdo zájem absorbovat původní text, v angličtině ho najde zde.

Univerzita v PekinguUniverzita v Pekingu

Výzkumníci se snažili identifikovat kýženou chemikálii již od roku 2006. Domnělá látka měla v dospělých lidských buňkách vyvolávat tentýž proces transformace na kmenové buňky jako zásah do genomu. Když se konečně dostali na správnou stopu, trvalo další rok, než klíčovou látku správně namíchali. Výsledkem sedmileté práce byla chemikálie, která dovede běžné buňky přeměnit na kmenové. Sluší se rovněž podotknout, že současný koktejl chemikálií je neškodný, řada jeho sloučenin je ostatně již běžně používána.

Sheng Ding, jeden z výzkumníků v Gladstone Institute, však varuje před předčasnými oslavami. Peking totiž experimentoval pouze s buňkami myší, a do povolení testů na lidech, nemluvě o přímé aplikaci pro pacienty, je prý ještě daleká cesta. Navzdory tomu jde však jednoznačně o krok pozitivním směrem.

Ladislav Loukota

Temný kraj
TV PROGRAM
Zmrzlá planeta Foto:
09:20 10:30
79%
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVDo noci Foto:
22.30
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVZdeněk se kření Foto:
21.30

reklama

\n