reklama

SKYLAB – první vesmírná laboratoř. Co tajného se tam dělo?

Skylab ve vesmíru Foto: Skylab ve vesmíruFoto: Wikimedia Commons

Vesmírná stanice Skylab vyplnila mezeru, která vznikla mezi koncem amerického programu dobývání Měsíce v roce 1972 a startem prvního raketoplánu na jaře 1981.

Ambiciózní program, který vznikl i díky komponentům zbylým z měsíčního Apolla, zamířil do vesmíru 14. května 1973. Tehdy z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral odstartovala mohutná raketa Saturn V, jež na oběžnou dráhu kosmickou laboratoř vynesla.

Nezaujatý pozorovatel si přitom mohl myslet, že do vesmíru letí "jen" další z měsíčních misí – nosná raketa Saturn V byla navenek prakticky stejná. Její třetí stupeň ale místo nádrží a motorů obsahoval samotnou vesmírnou stanici, která pouhých deset minut po startu zakotvila ve výšce zhruba 430 kilometrů nad zemským povrchem. A poté Skylab – jméno neznamenalo nic jiného než zkratku slov "nebeská laboratoř" – čekal na první posádku, jež se k němu ale vypravila až o deset dní později.

Brzy se totiž ukázalo, že mezi úkoly první trojčlenné skupiny astronautů bude nutné zařadit i opravy samotné stanice. Během startu se totiž utrhl protimeteorický štít a Skylab rázem přišel o polovinu hlavních solárních panelů. A aby problémů nebylo málo, tak druhá část panelů se na oběžné dráze rozvinula pouze částečně. Stanice tak dostávala jen zhruba desetinu plánovaného množství elektřiny, navíc se kvůli odtrženému štítu, který měl fungovat i jako ochrana před slunečním zářením, přehřívala.

Nárůst teploty se sice podařilo technikům vyřešit, když stanici trochu pootočili, pro dlouhodobý pobyt astronautů ale takové provizorium nestačilo. Objevily se dokonce úvahy nechat první Skylab svému osudu a vypustit o několik měsíců později druhou stanici, která snad bude mít více štěstí. Nakonec se ale podařilo najít řešení. Byť trochu neobvyklé. Jeden z inženýrů na kosmodromu totiž vymyslel jakýsi skládací slunečník, který měli astronauti vzít s sebou a rozvinout nad stanicí.

Amarouny na 100 způsobů: co se jí ve vesmíru

Trojčlenná posádka v lodi Apollo – až na chybějící měsíční modul stejné, jaká létala k Měsíci – odstartovala do vesmíru 25. května 1973. Na astronauty čekala řada úkolů a vědeckých experimentů, nejprve ale museli zprovoznit stanici a hlavně se pokusit opravit ty nejhorší závady. První pokus o rozevření zaseklého slunečního panelu sice nevyšel, na druhou stranu se ale podařilo rozvinout nouzový "slunečník" a teplota uvnitř Skylabu se ustálila na přijatelných 30 stupních Celsia.

Po připojení Apolla se také astronauti mohli ze stísněné lodi přesunout do prostorné kosmické laboratoře, největšího obydlí, které do té doby člověk do vesmíru vyslal. Válcovitá stanice, která díky slunečním panelům připojené solární observatoře vypadala tak trochu jako větrný mlýn, byla 26 metrů vysoká a v průměru měla téměř sedm metrů. Skylab měl dvě patra: dole byla umístěna laboratoř a dvě obytné místnosti, v horním patře pak skladovací prostory.

Ve vesmíru, bez elektřiny

První posádka se kromě oprav samozřejmě věnovala také vědecké práci, pokud to tedy umožňoval omezený přísun elektřiny. Na řadu přišly například lékařské pokusy nebo pozorování Země a Slunce. Po dvou týdnech se také inženýrům na zemi podařilo vymyslet způsob, jak uvolnit zaseklé křídlo solárních panelů. Astronauti se při druhé vycházce do vesmíru pořádně zapotili, nakonec se jim ale podařilo přestřihnout kus kovu, který panel blokoval, a Skylab byl rázem mnohem výkonnější.

Ve vesmíru se nebrečí – astronaut by se mohl utopit

Astronauti mise Skylab 2 (na emblémech ale měli kvůli menšímu zmatení vyšito Skylab I) strávili ve vesmíru čtyři týdny, po kterých se 22. června úspěšně vrátili na Zemi. Měsíc poté se na nebeskou laboratoř vypravila druhá posádka, kterou čekalo 60 dnů v kosmu, a v polovině listopadu 1973 odstartoval třetí tým, před kterým bylo čtvrt roku pobytu ve vesmíru. Třetí posádka ale byla zároveň poslední, po jejím odletu 8. února 1974 Skylab navždy osiřel. Stanice pak ještě více než pět obíhala kolem Země.

Smrt stanice

Existovaly sice plány, že by ke Skylabu mohla směřovat jedna z prvních misí raketoplánu, příroda se ale postavila proti. Kvůli zvýšené sluneční aktivitě totiž stanice začala klesat mnohem rychleji, než se plánovalo. V červenci 1979 tak technici Skylab navedli do atmosféry. Většina stanice skončila v Indickém oceánu, část trosek ale zasáhla městečko Esperance v Austrálii, naštěstí ale nikoho nezabily. Skylab strávil ve vesmíru celkem 2249 dní, jen 171 z nich ale na něm pobývali astronauti.

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Zmrzlá planeta Foto:
17:45 18:45
24%
DNES V TVVodní obři Foto:
20.00
DNES V TVPod hladinou Foto:
21.10
DNES V TVMagnum Force Foto:
20.15
DNES V TVMasakr na střední škole Foto:
22.50
DNES V TVPřístav Foto:
20.15
DNES V TVDivočina Foto:
21.40
DNES V TVSoukromé očko Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama

\n