reklama

Proč nejčastěji umírají celé civilizace? Vědci mají odpověď!

Hromada lebek Foto: Hromada lebekFoto: Thinkstock

Finanční krize? Revoluce poddaných? Ne, civiliace jsou nejcitlivější na něco úplně jiného...

Dlouhodobé sucho v období let 1250 až 1100 před naším letopočtem přispělo k zániku vyspělých civilizací té doby. Vznikl tak prostor pro vznik následných říší, včetně izraelského království. Tvrdí to izraelští a němečtí archeologové, kteří se na zánik faraónského Egypta, mykénského Řecka a Kréty, Ugaritu v Sýrii a městských států v Kanaánu podívali z hlediska tehdejších klimatických změn.

Vědci k tomuto zjištění došli po tříletém studiu, o němž tento týden informovali v odborném časopise telavivské univerzity Journal of the Institute of Archaeology.

Autoři tvrdí, že na konci doby bronzové panovalo dlouhé období sucha, které vyvolalo mezi národy východního Středomoří hlad a masovou migraci. Došli k tomu výzkumem vrstev sedimentů uložených pod Galilejským jezerem. Vyzvedli z jeho dna osmnáctimetrové pruhy horniny a z usazenin pak vypreparovali zkamenělá zrníčka pylu.

Odpovědi v pylu

"Pyl patří k nejtrvanlivějším organickým materiálům v přírodě," řekla Dafna Langgutová, jejíž specializací je právě výzkum pylu. "Pyl do jezera navál vítr. Usadil se na dně jezera a v podvodních sedimentech. Každý rok přibyla další vrstva, čímž se vytvořilo prostředí bez kyslíku, v němž se pylová zrna uchovala. My z nich dnes dokážeme vyčíst, jaká vegetace byla v okolí jezera a v jakých klimatických podmínkách rostla."

Článek

Indiana Jones a profesor Jones

Znáte staré civilizace? Velký archeologický kvíz

Je ve vás ukrytý Indiana Jones nebo Lara Croft? Otestujte své schopnosti a znalosti!

S pomocí metody radioaktivního izotopu uhlíku se zjistilo, že mezi lety 1250 až 1100 před naším letopočtem oblast zasáhlo několik období velkého sucha. K podobným výsledkům se došlo při zkoumání sedimentů odebraných ze západního břehu Mrtvého moře.

Sucha, která se nedají přežít

Profesor Israel Finkelstein z telavivské univerzity, který se na výzkumu podílel, řekl, že ve srovnání s podobnými studiemi se v tomto případě pracovalo se vzorky sedimentů pocházejících z období jdoucích rychle za sebou – zhruba po 40 letech. Normálně se v tak daleké minulosti vzorky při výzkumu většinou řadí za sebou po stovce let. Finkelstein řekl, že období mimořádného sucha trvalo 150 let a že při použití běžné metodologie by mohlo snadno uniknout.

Pro teorii zachycenou v nové studii svědčí i fakta známá o říších z konce doby bronzové – mnohá města ve východním Středomoří tehdy zničily požáry. Mimořádné sucho a hlad zachycují i některé dokumenty z té doby – ví se například, že následky sucha postihly říši Chetitů v Anatolii nebo Afek v dnešním severním Izraeli.

Článek

Pivní sud Foto: Thinkstock

Nejstarší pivo světa chutnalo jako bláto. A vytvořilo civilizaci

Jedním z největších darů, které dal starověký Sumer světu, bylo pivo.

Kromě dlouhodobého sucha oblast postihlo také několik období chladu, která zničila úrodu. Velký počet lidí se tehdy dal do pohybu a stěhoval se za plodinami jižně od těchto oblastí. Vznikly tak podmínky pro vznik budoucího izraelského království a dalších politických celků.

ČTK

 

Článek

Halloween, nebo Dušičky?

Dušičky: Vzpomínáte na své předky, nebo máte radši Halloween?

Ať už zavítáte na hřbitov, nebo jen doma zapálíte svíčku za blízkého zesnulého, vzpomeňte si, co hezkého jste spolu prožili!

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Evoluce zla Foto:
20:00 21:10
6%
DNES V TVEvoluce zla Foto:
20.00
DNES V TVAmerická 70. léta Foto:
21.10
DNES V TVMoto cestou necestou Foto:
20.15
DNES V TVLara Croft: Tomb Raider Foto:
20.15
DNES V TVPrinc a pruďas Foto:
22.20
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVTOP STAR magazín Foto:
21.35
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama