reklama

Nejnebezpečnější lodě dneška: proč kvůli Mistralům může vypuknout nová válka

Mistral - zatraceně nebezpečná loď - Obrázek 2 Foto: Mistral - zatraceně nebezpečná loď - Obrázek 2Foto: All

Měl to být největší zbrojní kontrakt mezi Ruskem a Západem od druhé světové války. Jenže z něj nic nebude, alespoň prozatím. Francie výsadkové lodě třídy Mistral Rusům nepředá.

Podle původních plánů měla Ruská federace už několik týdnů testovat nejnovější přírůstek v arzenálu svého námořnictva. Měla se jím stát výsadková a velitelská loď Vladivostok. Jenže všechno je jinak.

Loď totiž zkonstruovali a postavili ve Francii a jde o mírně modifikované plavidlo třídy Mistral, která byla navržena pro francouzské námořnictvo. To už své mistraly má, Rusko se však zatím nedočkalo. Francie totiž podmiňuje předání Vladivostoku dodržováním příměří na Ukrajině a ruským nevměšováním se do vnitřních ukrajinských záležitostí.

A právě tyto podmínky podle představitelů francouzské vlády i prezidenta putinovské Rusko neplní. Vladivostok měl být do ruských rukou předán už koncem října, ale nyní je jisté, že k tomu nedojde ani na konci listopadu. A to navzdory tomu, že onen termín ruská vláda ultimativně prohlásila jako poslední množné datum předání nové lodě.

Anketa

Kdo je podle vás v tomto případě v právu?

hlasovat
hlasovat
hlasovat
hlasovat

Přitom ještě nedávno to vypadalo, že přes svou agresivní zahraniční politiku Rusko novou loď získá. Francie se totiž dlouho bránila tlaku spojenců v NATO, aby technologicky špičkové plavidlo do Ruska nedodala, přestože bylo postaveno na základě ruské objednávky. Navíc další loď třídy Mistral pro Rusko se staví.

Vladivostok a Sevastopol zůstanou ve Francii

Až počátkem září francouzské politické špičky obrátily a předání už hotového Vladivostoku podmínily uklidněním situace na Ukrajině a skončením ruské podpory separatistů. Přitom ještě v polovině září Vladivostok opustil loděnice v Saint-Nazaire, aby provedl některé námořní testy, a to za přítomnosti asi 200 ruských námořníků na palubě. Jelikož se však na Ukrajině znovu bojuje a různé zdroje prokazatelně usvědčují Rusko z aktivní podpory separatistů, Francie Vladivostok Rusům nepředá a není ani stanoveno datum, kdy by k tomu mohlo dojít.

Zastaveny jsou i práce na druhém plavidle třídy Mistral pojmenovaném Sevastopol (označení po anexi Krymu více než ironické). Vše dokresluje i fakt, že ruská strana poslala uražené oznámení, že delegace, jež měla novou loď převzít, do Francie nepřijede, protože nedostala oficiální pozvánky na předávací akt. Jak by mohla, když se konat nebude, což je samozřejmě všem v Moskvě jasné.

Jestliže setrvání Vladivostoku ve Francii ruské politické i vojenské pohlaváry rozladilo, naopak v NATO se mnohým dostalo zadostiučinění. Některé vlády totiž Francii za prodej lodí třídy Mistral do Ruska velmi a dlouhodobě kritizovaly. Především to byli někteří američtí a britští politici, ale také Polsko a vehementně protestovaly i pobaltské státy. Odpůrci kontraktu argumentovali tím, že Rusku ani tak nejde o lodě samé, ale že se chce dostat k vyspělým technologiím. Celkem totiž má ruské námořnictvo dostat čtyři lodě třídy Mistral, z toho dvě se mají stavět přímo v ruských loděnicích.

Kontrakt v hodnotě několika miliard eur byl podepsán v roce 2011, tedy v době, kdy byly vztahy mezi západem a Ruskem relativně v normě. Během stavby Vladivostoku se dokonce do Francie vydalo v turnusech několik set ruských námořníků, aby se naučili ovládat špičkovou techniku a vybavení mistralů, kterými už francouzské námořnictvo disponuje. Podle plánu už měl být Vladivostok nyní v Rusku a podrobovat se vojskovým zkouškám, druhá loď Sevastopol měla být dostavěna na konci příštího roku. Jenže situace se změnila.

Článek

Ruská obdoba AWACSu Foto:

Utajovaní poslové jaderného Armagedonu z Ruska

Americké sledovací letouny a létající velitelská centra jako třeba AWACS nejsou neznámé. Ovšem i v Rusku mají podobné stroje, jen se o nich moc neví.

 

Dokonce se objevily spekulace, že by obě Ruskem objednané lodě mohla koupit Kanada. Tím by vytrhla Francii trn z paty a sama by získala špičkové výsadkové lodě, kterými nedisponuje. Úvahám napomáhala i nedávná návštěva prezidenta Hollanda v Kanadě, v jehož doprovodu byli i zástupci státní společnosti DCNS, jež mistraly vyrábí. Francouzům totiž nedodáním lodí vyvstávají nemalé problémy. Jednak mizí vyhlídka miliard eur do státní pokladny, ale loděnice také přijdou o další zakázku a lidé o jistotu práce do budoucna.

Navíc Rusko vyhrožuje, že se bude dožadovat svých nároků. Moskva prý počká do konce listopadu, a pak se rozhodne, jak bude postupovat. Ze smluv celého kontraktu za nedodání lodí vyplývají milionové pokuty, dodavatel může odložit předání lodí jen o tři měsíce, a to pouze kvůli technickým obtížím. Vladivostok však žádnými netrpí, to vědí všichni. Jaký tedy bude osud Vladivostoku a nedokončeného Sevastopolu, ukáže čas.

Francouzská chlouba jménem Mistral

Vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral jsou druhá největší plavidla v arzenálu francouzského námořnictva. Rozměry je překonává pouze letadlová loď Charles de Gaulle. Mistraly představují vedle amerických plavidel třídy America nejmodernější útočné výsadkové lodě na světě. Vedle schopnosti nést leteckou, námořní a pozemní bojovou techniku a stovky vojáků, slouží i jako velitelská plavidla. A právě takto univerzální lodě Rusku chybějí a tamní vojenský průmysl s jejich konstrukcí nemá zkušenosti. Za sovětských dob sice stavěl výsadková plavidla, ale nikdy nešlo o komplexní univerzální stroje.

Článek

Koupání na ponorkách - Obrázek 1 Foto:

Jak se sprchuje na vojenských ponorkách? Na těch ruských nejlépe!

Útroby válečných ponorek neskýtají zrovna přebytek prostoru. Na zbytečnosti proto není místo, ale i ponorkáři se občas potřebují umýt.

 

Historie mistralů začíná už v roce 1997, kdy státní loděnice DCNS dostaly zadání na zkonstruování nové multifunkční útočné výsadkové lodě pro francouzské námořnictvo. Studená válka byla u konce a přišla éra zahraničních misí v místech notně vzdálených od Evropy. Francie tedy potřebovala lodě, které mohly do boje vyslat jak leteckou techniku, tak námořní pěchotu, čluny, vznášedla i těžké obrněnce včetně tanků. Stavba první jednotky pojmenované Mistral (po ní nese označení celá třída) odstartovala v roce 2003. O tři roky později byl Mistral zařazen do výzbroje. Druhé plavidlo Tonnerre jej následovalo o rok později a zatím třetí Dixmude dostalo francouzské námořnictvo před dvěma roky. Plánována je stavba i čtvrté jednotky.

Francouzské mistraly mají už za sebou i nasazení v ostrých akcích. Například v roce 2006 se Mistral účastnil operace Baliste, při níž francouzské námořnictvo evakuovalo francouzské občany z Libanonu a Izraele během vypuknuvšího válečného konfliktu. O rok později zase Tonnerre během své panenské plavby zasáhla do operace Licorne v rámci nasazení sil Spojených národů na občanskou válkou zmítaném Pobřeží slonoviny. Stejná loď se také účastnila vojenských operací během spojeneckých útoků na cíle v Libyi v roce 2011.

Lodě třídy Mistral jsou uzpůsobeny pro výsadkové operace se 450 vojáky a těžkou technikou v počtu 70 kusů po dobu 45 dnů, přičemž samu posádku lodi tvoří dalších 160 mužů. Mohou však přepravovat až 900 vojáků, nebo celý prapor tanků Leclerc, tedy 40 tanků s obsluhou, posádkami a logistickým zabezpečením. Letová paluba mistralů disponuje heliporty, které jsou schopné v jednom momentě vyslat do boje až šest vrtulníků, každý do hmotnosti 33 tun. Z mistralů tedy může operovat i nejtěžší vrtulník NATO, který představuje americký typ CH-53 Sea Stallion. Do podpalubních hangárů se vměstná hned 16 transportních a bitevních vrtulníků, je tam i místo pro opravy a údržbu strojů včetně servisního jeřábu. V případě potřeby střední a těžké vrtulníky můžou nahradit lehké stroje, těch pak jeden mistral pojme až 35, včetně logistického zabezpečení. Francouzské mistraly nesou standardně víceúčelové vrtulníky Airbus NH-90 a bitevní stroje Airbus Tiger.

Z útrob lodí operují čtyři výsadkové čluny či dva vyloďovací katamarány EDA-R, můžou být použity i dvě americká vznášedla LCAC. Vedle toho je na palubě všech lodí třídy Mistral i moderní nemocnice se 69 lůžky. Její kapacitu lze rozšířit, a to přeměnou hangáru, jelikož útroby lodi jsou řešeny modulárně. Obrannou výzbroj tvoří dva dvojité odpalovací systémy Simbad protiletadlových řízených střel Mistral (ano, nesou stejné jméno jako třída, ke které lodě patří) s dosahem 6 km, dále dva 30 mm kanóny Breda-Mauser a čtyři těžké kulomety ráže 12,7 mm.

Mistraly mají i novou a pokrokovou koncepci pohonu, která jim propůjčuje výjimečné manévrovací schopnosti. Jsou to totiž první francouzská plavidla s otočnými pohonnými tryskami. Trysky jsou uváděny do chodu pomocí elektřiny, kterou produkují tři finské dieselové generátory Wärtsilä, každý o výkonu přes 6 MW, jako pomocný zdroj energie slouží další dieselový generátor o výkonu 3 MW. Plavidla mají na délku 199 m a na šířku 32 m, přičemž jejich výtlak při plném zatížení činí 21 300 t. Maximální rychlost je udávána 19 uzlů a dosah 11 tisíc námořních mil.

DP

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVEvoluce zla Foto:
20.00
DNES V TVAmerická 70. léta Foto:
21.10
DNES V TVMoto cestou necestou Foto:
20.15
DNES V TVLara Croft: Tomb Raider Foto:
20.15
DNES V TVPrinc a pruďas Foto:
22.20
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVTOP STAR magazín Foto:
21.35
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama