reklama

Nejdrsnější vojáci dějin: Bílá smrt postřílel přes zimu 705 nepřátel

FOTO: Wikimedia Commons Foto: FOTO: Wikimedia CommonsFoto: www.iprima.cz

Nejlepší odstřelovač v dějinách byl Fin. Ukázal, že i jeden jediný muž dokáže i v moderní válce změnit dějiny.

Jmenoval se Simo Hayha a zpočátku vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že se z něj stane nejlepší sniper na světě a legenda mezi legendami.  Znáte Bílou smrt, nejlepšího odstřelovače dějin? Nejlepší sniper všech dob byl Fin. Denně zastřelil 5-8 nepřátel.
 
Člověk by řekl, že nejlepší sniper světa bude pocházet z nějaké velké země. Omyl, král sniperů Simo Häyhä, pocházel z malého finského městečka Rautjärvi. Za dobu své kariéry zastřelil 505 nepřátelských vojáků. Víc než dvojnásobně tak překonal slavného ruského odstřelovače Vladimíra Zajceva. A to bojoval pouhé tři měsíce!
 
Narodil se v prosinci 1906 a role odstřelovače mu zřejmě byla předurčena už od narození. Projevilo se to hned v roce 1925, kdy nastoupil do armády. Pro vynikající zrak a zkušenost s lovem ho hned přidělili do elitní odstřelovačské jednotky.
 

Super ostřelovač nepotřebuje super zbraň

Häyhä se proslavil nejen neuvěřitelným počtem zastřelených nepřátel, ale také tím, jak málo k tomu potřeboval. Většinu kariéry používal obyčejnou pušku Mosin-Nagant M28 s klasickými mechanickými mířidly. Žádný přesný dalekohled, žádné úpravy optiky, jen zbraň, kterou důvěrně znal. Zní to skoro jako příběh z Divokého západu, ale Häyhä s puškou dokázal přesně trefit cíl až na 600 metrů. Vyhovovala mu její nízká hmotnost, malá velikost i mířidla. Na nich oceňoval, že na rozdíl od dalekohledových zaměřovačů nejsou tolik vidět, nelesknou se a on může zůstat lépe skrytý.
 
Häyhä disponoval i ideálními fyzickými parametry na snipera – měl ostříží zrak a také byl mrňavý, měřil jen metr šedesát. Díky tomu si nemusel při střelbě lehat, stačilo mu, že se posadil do nějaké jámy nebo kráteru a tam číhal. Celou dobu svého nasazení působil jako samostatně působící odstřelovač u 12. pěší divize plukovníka Stevensona v oblasti okolo řeky Kollaa.
 

Jak se loví Rus

Häyhä si vytvořil jednoduchou, ale nesmírně účinnou taktiku. Operoval v podmínkách, které dokonale znal, takže dokázal využívat všech výhod prostředí. V době Zimní války zuřila v místě konfliktu drsná zima – teploty se pohybovaly mezi 10 a 40 stupni pod nulou, takže největším nepřítelem se stala zima. Häyhä operoval zásadně sám, v bílém maskovacím plášti se plížil po zasněžených pláních. Nejčastěji si nepřátele vybíral v zemi nikoho mezi válečnými liniemi, ale také se odvažoval až za ruské pozice, kde nic netušící vojáky likvidoval po tuctech. Když odcházel na misi, mluvil o tom jako o zábavě – říkal vždy, že jde „lovit Rusy.“
 

Život na frontě

Podle oficiálních statistik zastřelil Häyhä odstřelovačskou puškou 505 rudoarmějců, podle jeho vlastního tvrzení jich bylo ještě víc – 542. Finové uvádějí ještě vyšší číslo – 800 rudoarmějců, kteří přišli o život rukou Bílé smrti. Počítají do toho ovšem i přes 200 mužů, které sniper zastřelil samopalem Suomi KP/-31 . Ať už jeho „zářezy na pažbě“ počítáme jakkoliv, vychází, že za jeden den sprovodil ze světa 5-8 nepřátel.

Jak jsme už psali, Häyhä se zúčastnil jen krátké části války. Bojoval jen v době od 20. listopadu 1939 do 6. března 1940. V té době se ho už Rusové opravdu báli. Jakmile bylo hlášeno, že se někde objevil, nasadili tam elitní jednotky, nastražili pasti, nebo rovnou do oblasti začali střílet těžkým dělostřelectvem.

Tehdy byl při nečekané přestřelce zasažen do obličeje ruským tříštivým nábojem. Ten mu utrhl kus čelisti a poslal ostrostřelce do mdlob. Než sniper omdlel, stačil ještě útočníka zastřelit. Z bezvědomí se probral až 13. března, ale to už byla krátká válka u konce. Krátce po konci konfliktu ho vrchní velitel finských vojsk maršál Mannerheim povýšil z desátníka na nadporučíka. To představuje vůbec největší hodnostní skok v historii finské armády.
 

Život po válce

Do dalších válečných konfliktů se už „král sniperů“ nezapojil. Jeho zranění bylo natolik vážné, že už na člověka nikdy nevystřelil. Po válce se stal lovcem kachen a také úspěšně choval psy. Konec života dožil ve vesnici Ruokolahti. Zemřel v lednu roku 2002 ve věku 96 let.

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVEvoluce zla Foto:
20.00
DNES V TVAmerická 70. léta Foto:
21.10
DNES V TVMoto cestou necestou Foto:
20.15
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVTOP STAR magazín Foto:
21.35
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama