reklama

Nejchlupatější králík světa vznikl díky mutaci

Obří angorák Foto: Obří angorákFoto: All

Fotografie v tomto článku nejsou nijak upravené – vznikly jen díky přírodě a rukám lidských kadeřníků.

Králík na fotografii opravdu existuje. Jde o plemeno, které se běžně chová i u nás – o angorského králíka. V Japonsku však těmto hlodavcům nechávají narůst co nejdelší srst; a pokud možno ji pak ještě nafoukají nebo upraví tak, aby králík vypadal několikanásobně větší, než opravdu je.

Angoráci jsou přitom jedno z nejstarších známých plemen králíků. Králíky sice jedli už staří Římané, ale neznáme, jaké plemeno. Angorští králíci se k nám do Evropy dostali v 17. století zřejmě z Turecka. Tam se tito úžasní králíci dostali z Číny a Japonska. Své jméno získali díky podobnosti s angorskými kočkami a kozami. Až do počátku 20. století byl angorský králík chován jako luxusní plemeno s cílem dosáhnout co nejdelší srsti (rekordně 24–40 cm). Teprve později se začala srst spřádat a využívat jako vlna v textilním průmyslu.

Angorský králík

Zázračná srst

Srst angorského králíka dává absolutně nejjemnější vlnu (12–17 µm) o délce 12–75 mm, hladkou a velmi lehkou. Vlákno je na povrchu mastné, proto odpuzuje vlhkost, lehce se elektrostaticky nabíjí a udržuje v sobě teplo.

Vlákna se z králíků dvakrát za rok vyčesávají a jednou se stříhají. Z každého zvířete se tak získá 700–1000 gramů vlny. Délka vlákna je rozhodující pro kvalitativní zařazení. Nejdražší jsou vlákna delší než 60 mm, protože se mohou pevně smotat ve svazku příze a výrobky z nich nechlupatí a nepelichají, jak se často stává u kratších vláken.

Hlava angorského králíka

Příze z angory jsou velmi vhodné zejména k výrobě spodního prádla pro revmatiky, známé je ale také pletené svrchní oblečení.

Co má králík společného s králem?

Ve skutečnosti nic, ale přesto spolu obě slova souvisejí. Protože králík nebyl v Čechách původním zvířetem, neměli pro něj naši předkové vlastní jméno. Když byli ve 13. nebo na počátku 14. století přivezeni z území dnešního Německa do Čech první králíci, dostalo se k nám i jejich německé jméno das Kaninchen, což je zkomolenina latinského názvu králíka cuniculus. Díky fonetické podobnosti došlo k záměně Kaninchen za Königchen (tj. zdrobnělina z der König – král) a české slovo králík bylo na světě.

 

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TV
20.00
DNES V TVŽiví mrtví Foto:
22.55
DNES V TV
20.15
DNES V TVÚnos z vězení Foto:
22.50
DNES V TVDosavadní život Petra Kraje nečekaně nabere úplně jiný směr, když přijde na spojitost mezi svými rozdělanými případy v Praze a vraždami žen na venkově, které nápadně připomínají tajemnou pověst. Foto:
20.15
DNES V TVOčima Josefa Klímy Foto:
21.35
DNES V TVŽivot naplno Foto:
20.15
DNES V TVChirurgové - reprezent Foto:
22.15

reklama

\n