reklama

Naše zemědělství ničí nejen planetu, ale i naše zdraví. Kde se stala chyba?

Belgická kráva Foto: Belgická krávaFoto: All

Kdyby Dalibora zavřeli do věže jen o chlebu a vodě dnes, nepřežil by...

Už jsme si tak nějak zvykli půdu hnojit anorganicky a nikomu ty obrovské stroje s dvacetimetrovými rameny na polích nepřijdou divné. Je to pohodlné a přináší to výsledky. Ale devastuje to půdu. I kdyby se však zemědělci rozhodli ze dne na den změnit strategii a po polích začali rozhazovat hnůj, měli by ho málo. Proč? V Česku sice stoupá produkce mléka, ale klesá počet krav. A tím i množství vhodného hnojiva.

I v druhém díle minicyklu o stavu naší zemědělské půdy si v pořadu Kupředu do minulosti povídala Martina Kociánová s agrárním analytikem Petrem Havlem a farmářem a předsedou Aliance pro energetickou soběstačnost Pavlem Šichem.

Martina: Obávám se, že lidi informace o tom, že naše půda strádá, moc nezaujme. O půdě, stejně jako o potravinách ale rozhodujeme my sami. Byť teď momentálně hlasujeme pro nezájem. Vyburcuje nás něco?

Pavel Šich: Pokud půda neobsahuje organiku a je vybydlená, tak je nemocná. Rostliny v ní pak trpí plísněmi, chorobami a musí se stříkat. Obilí se musí intenzivně ošetřovat chemickými postřiky.

Čím hůř se chováme k půdě, tím víc máme nemocné rostliny, musíme je léčit a pak ty rezidua chemických léků jíme v potravinách.

Hodně rostlinolékařů by se do mě teď pustilo, ale já když studuji aplikaci organických hnojiv, tedy kompostu, tak po dlouhodobém hnojení se začala snižovat dávka rostlinolékařských přípravků na obiloviny. Je to prokázané a to je ta cesta.

Petr Havel: Kdyby dnes zavřeli Dalibora do věže, tak o vodě a chlebu nepřežije. V naší mouce nejsou stopové prvky, které chybí v půdě a které my potřebujeme k životu. Nutriční hodnota základních potravin je prostě jiná, je horší. Právě proto potřebujeme pestřejší stravu.

Došlo tady k paradoxu, že máme nejnižší stavy skotu vůbec, ale zvýšili jsme užitkovost. Při stávajícím systému EU má každý stát povolenou kvótu výroby mléka. Tím, že zvyšujeme užitkovost a nemůžeme vyrobit víc, než máme Bruselem povoleno, tak se snižují stavy skotu. Ale když máme nižší počet krav, nemáme dostatek organické hmoty na zapravování do půdy.

Pavel Šich: První chybný krok byl, když se majitel statku oddělil od zpracovatele mléka. Pokud já v prvovýrobě produkuju pouze mléko, je pro mě cílem, aby kráva byla rekordmanka a nadojila hodně mléka.

Petr Havel: Rozběhli jsme dostihy na užitkovost, tím jsme byli donuceni zredukovat počty krav a tím pádem nám dobytek chybí na horách a nemáme tam kvalitní půdu. Je to celý uzavřený cyklus, který musíme rozbít a udělat znova.

Pavel Šich: Naše krávy nemají pohyb a chce se po nich co největší efektivita na úkor jejich života. Abychom docílili rekordní výsledek, musíme jí dodávat energetická krmiva, která se skládají například z kukuřičných siláží.

Jsou konzervované a zpracované nepřímým chemickým procesem. Kráva tak není krmená přirozenou stravou. Ale ona se narodila, aby se pásla. Na pastvě dostává karoteny, vitamíny, bakterie, které poletují na louce. V kravíně nikoli. Ze siláže většinou dostává bakterie máselného kvašení, které nejsou v mléce při dalším zpracování žádoucí.

Celý rozhovor si můžete přečíst nebo poslechnout TADY

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVAutosalon Foto:
20.15
DNES V TVSupernova Foto:
22.05
DNES V TVČESKO SLOVENSKO MÁ TALENT Foto:
20.15
DNES V TVdavinci 1. díl - Obrázek 3 Foto:
21.35

reklama

\n