reklama

Na sever – a na jih! Jak divně se měří čas v Antarktidě

FOTO: Thinkstock Foto: FOTO: ThinkstockFoto: www.iprima.cz

Zmatek - tak jednoduše se dá popsat měření času v Antarktidě.

Pokud si myslíte, že časové zóny jsou v Antarktidě uspořádány pravidelně a vy byste tak během pár kroků mohli projít všemi časovými zónami a teoreticky tam projít do kalendářního včerejška, jste na omylu. V Antarktidě je totiž všechno složitější – i časová pásma.

Kdyby viděl Jára Cimrman, jak vypadají časová pásma v Antarktidě, asi by poslal výpravu Čecha Karla Němce místo na Severní pól na ten Jižní. Protože takový chaos, jaký panuje v času na Antarktidě, by si nedokázal představit ani český vynálezce všeho.

Obyčejně si představujeme, že časová pásma kopírují jednoduše a logicky poledníky podle nějaké mezinárodní dohody. Jenže to není zdaleka tak jednoduché, řada zemí má výjimku – z historických, politických a jiných důvodů. A protože Antarktida nepatří nikomu, ale současně je rozdělena mezi několik zemí, řídí se časová pásma podle toho, jaké zemi daná část kontinentu podléhá.

Antarktidu si rozdělily mezi sebe velmoci a státy, které mají k jižnímu kontinentu nejblíž zeměpisně. Tedy Velká Británie, Nový Zéland, Francie, Norsko, Austrálie, Norsko, Chile a Argentina. Výjimkou je Norsko, které není ani velmocí, ani to nemá do Antarktidy blízko – to si však vydobylo svou pozici svými objevitelskými zásluhami.

Zmatek v Antarktidě

Teoreticky by měla být Antarktida rozdělena na všechny časové zóny. Některé oblasti však do žádné časové zóny nezapadají; nejsou na nich žádné výzkumné stanice, nikdo zde nežije a není tedy prakticky ani důležité, podle jakého pásma by se zde měli případní lidští návštěvníci řídit. Na těchto územích platí nulté časové pásmo, a to přesto, že tato území vůbec neleží v náležité oblasti.

Proč je čas vlastně v Antarktidě tak důležitý? Kvůli orientaci to není – vlastně hlavní význam spočívá v usnadnění  komunikace s domovskou zemí. Ze stejného důvodu mají také některé výzkumné stanice jiný čas než území, na němž jsou. A to proto, že se řídí časem nejbližší zásobovací stanice. Tohle se týká například nejjižnější stanice Amundsen-Scottova stanice přímo na jižním pólu. Ta se řídí časem novozélandským – protože zásoby se sem dopravují z novozélandské základny Christchurch.

První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama

\n