reklama

Jsou všichni jako Koothrappali? Jak doopravdy žijí indičtí vědci

Dr. Raj Foto: Dr. RajFoto: All

Když se řekne "indický" vědec, většina Čechů si asi vybaví Raje z Teorie velkého třesku...

V září loňského roku vyslala Indie vesmírnou raketu na oběžnou dráhu kolem Marsu. A od té doby se země koupala v hřejivém vědomí vlastního vědeckého pokroku. Loni v říjnu ovšem indický premiér Naréndra Módí poznamenal, že hinduistický bůh Ganéša, vypodobňovaný napůl jako člověk a napůl jako slon, je důkazem, že dávní Indové byli průkopníky plastické chirurgie.

Letos v lednu ministr pro vědu a techniku Harš Vadhan řekl delegátům vědeckého kongresu, na němž se každoročně scházejí nejlepší vědci země, že "Pythagorovu větu ve skutečnosti objevili indičtí matematikové a velkoryse Řekům dovolili, aby si ji přivlastnili". Další řečníci pak tvrdili, že bakterie v kravském trusu mohou změnit objekty na zlato, a že "před 7000 lety Indové létali velkými letadly z jedné planety na druhou".

Supervelmoc bez superúspěchů

Ano, tato tvrzení jsou nepochybně absurdní. Ale jak poznamenává agentura Bloomberg, Indy by mělo především znepokojovat to, v jakém stavu je v současnosti výzkumný sektor této asijské země. Navzdory úspěchům, jako je mise na Mars či výsledky v oboru informačních technologií, Indie zoufale zaostává v technologickém rozvoji a výzkumu.

Zapomeňte na 7000 let stará letadla: Po více než 30 letech pokusů země ještě nebyla schopná vyvinout vlastní stíhačku, byť technologie na ni jsou světově všeobecně dostupné. Indie ročně vynakládá na vědu a výzkum méně než jedno procento HDP; v Číně jsou to dvě procenta, v USA 2,8, v Japonsku 3,4 procenta a v Koreji čtyři.

Zároveň ale Indie z peněz vynaložených na vědu a výzkum vytěží méně, než by mohla. Projekt stíhačky se částečně zadrhl proto, že na výrobu tohoto letounu má monopol státem kontrolovaná firma Hindustan Aeronautics Ltd.

Jako z komedie

Tato společnost trpí vší možnou byrokracií a nevýkonností, které zamořují celý rozsáhlý indický veřejný sektor. Chybí jí nezávislost, aby mohla učinit odvážná rozhodnutí. A nemůže přilákat nejlepší inženýry a nejnadanější talenty kvůli přísným (a nízkým) platovým tabulkám.

Na vědeckém kongresu Módí zdůraznil, jak důležité je skoncovat s tímto druhem byrokracie. Vláda by ale také měla uvolnit svou striktní kontrolu státních laboratoří a technických univerzit, jako je prestižní skupina Indické technologické instituty (IITs). Současný způsob vedení z nich vyhání talenty a odvádí pozornost od vědy a technologie.

Přijdou peníze z Ameriky?

Klíčovým zdrojem financí by mohly být zahraniční investice. Země má silnou základnu vyškolených vědců a inženýrů dostupných za zlomek nákladů v porovnání s vyspělými ekonomikami. Aby naplnila tento potenciál, musela by ale Indie zlepšit svůj patentový režim a prostředí, které zůstává všeobecně nepřátelské pro zahraniční podniky.

Mnoho času není nazbyt. A to nejen proto, že namísto seriózní vědy se zdá být na vzestupu pseudovědecké šarlatánství. Indie založila první ústav IIT v roce 1950 – tedy v době, kdy se Korea potýkala s občanskou válkou a na Čínu čekalo několik desetiletí maoistického chaosu. Pokud teď chce Indie dohnat své asijské kolegy, měla by začít ihned.

ČTK

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Eichmann show Foto:
15:45 17:50
66%
DNES V TV
20.00
DNES V TV
21.10
DNES V TV
20.15
DNES V TVDenní světlo Foto:
23.25
DNES V TVPřístav Foto:
20.15
DNES V TVMezi vlky Foto:
21.35

reklama

\n