reklama

Hvězda, která změnila dějiny. Co opravdu byla kometa z Betléma?

Betlémská hvězda Foto: Betlémská hvězdaFoto: All

Hvězda je jedním z nejvýraznějších symbolů Vánoc. Snad by ani nemohly začít, kdyby se každoročně neukázala na stromečku. Nebýt malíře z jedenáctého století, možná by dnes na vánočním papíře či přáních působila stejně nepřirozeně, jako by tam byly třeba blesky nebo mraky.

Vánoční neboli betlémská hvězda se objevila nad výjevem klanění mudrců z východu na obraze poprvé v roce 1304. Italský malíř a architekt Giotta di Bondone tento nebeský úkaz, který měl podle Matoušova evangelia dovést tři mudrce či mágy z východu až do Betléma k Ježíškovi, poprvé zpracoval jako obří hvězdu s chvostem.

Dílem zvaným Klanění vyzdobil kapli rodiny Scrovegni v italské Padově. Inspiroval se vlastní zkušeností s pozorováním Halleyovy komety. Zážitek ho tak fascinoval, že se rozhodl úkaz na nebi při narození Ježíše ztvárnit právě jako vlasatici.

Když dnes chystáme výjevy z narození Krista, stavíme betlémy či zdobíme stromeček, nepochybujeme o tom, že kometa či hvězda s chvostem je skutečným symbolem Vánoc a že v Betlémě kdysi zářila. Jenže zářila opravdu? Těžko odhadnout, zda se to vůbec někdy dozvíme. Pokud ano, kometa to zřejmě nebyla, což potvrzují astronomické výpočty. Spoléhat na bibli je asi stejně přínosné – to není žádné rouhání –, jako spoléhat na tichou poštu. Než lidé začali doslovně přepisovat evangelia, předávali si je ústně. A právě z experimentů s tichou poštou víme, jak dochází k deformaci původní informace. Stejným způsobem se po generace přenášela informace o tom, jak to bylo s Ježíškovým narozením. Hvězda jako symbol Vánoc je toho zářným důkazem.

Podle jehovistů je produktem Satana

O klanění mudrců či mágů z východu se nezmiňují všechna čtyři evangelia, ale pouze Matoušovo. V jeho verzi přišla trojice mudrců z východu do Jeruzaléma, aby se poklonila novému židovskému králi. Nejprve tito vážení muži navštívili krále Herodese, aby mu sdělili, že hvězda na nebi symbolizuje fakt, že se narodil nový židovský král. Herodes netušil, kde ho má hledat, proto vyzval mudrce, aby hvězdu následovali a pomohli mu dítě najít. Ti pak putovali za nebeským úkazem, jenž je dovedl až do Betléma k jesličkám. Mudrcové měli Herodesovi přinést zprávu o Ježíškovi, jenže v noci se jim zdál sen, aby opustili Betlém a přitom se vyhnuli Jeruzalému. Herodese to tak rozzuřilo, že nechal vyvraždit všechna novorozeňata v Betlémě. Josefovi se také zdál sen, sice že má Marii a syna odvést pryč z města a uprchnout do Egypta. Po Herodesově smrti se rodina vrátila do Galileje a usadila se v Nazaretu, proto dostal Ježíš přízvisko Nazaretský.

Film Tajemství betlémské hvězdy uvidíte na Prima ZOOM, 12. 12. v 19.00

Podle moderních náboženských akademiků je však Matoušovo vyprávění jen zbožnou fikcí, která měla naplnit touhu pozdějších přepisovatelů evangelií o naplnění starého proroctví. Janovo, Lukášovo a nejstarší Markovo evangelium se o Ježíšově narození takto nezmiňuje a navíc tvrdí, že se Ježíš narodil v Nazaretu, nikoli v Betlémě. Někteří vysvětlují betlémskou hvězdu jako snahu naplnit antické proroctví hvězdy, o němž se zmiňuje raný křesťanský myslitel Órigenés. Ve východní (byzantské) křesťanské tradici se o betlémské hvězdě neuvažuje vůbec jako o astronomickém úkazu. Symbolem na nebi se rozumí nadpřirozená bytost, jíž byl anděl či dokonce skupina andělů, která mudrce přivedla až k Ježíškovi. Ikony – mnohá západní křesťanská díla ještě na počátku novověku – zobrazují posla jako tmavou aureolu, z níž paprsek světla ukazuje na místo, kde leží novorozený Kristus.

Naopak mormoni jsou o existenci úkazu při narození Ježíše pevně přesvědčeni. Jehovisté se přiklánějí k antické tradici výkladu komety jako symbolu něčeho špatného. Tedy že přítomnost takového úkazu je zvěstovatelem špatných zpráv. Hvězda je pak podle jehovistů dílem Satana, který astrology (mudrce, mágy) přivedl k Herodesovi, jenž tak mohl Ježíška najít a zavraždit.

Astronomické důkazy o kometách

Betlémská hvězda se jako kometa objevuje ve výjevech s jesličkami asi skutečně díky obrazu, který namaloval Giotta di Bondone. V roce 1301 totiž mohl na vlastní oči pozorovat na nebi Halleyovu kometu. Jak bylo zmíněno výše, astronomický úkaz ho tak ohromil, že ji o tři roky později zobrazil v padovské kapli. V době, kdy se měl narodit Ježíšek, tedy několik let před či po Kristu (na přesném datu se neshodnou ani teologové), lidé v oblasti kolem Jeruzaléma a Betléma nemohli kometu pozorovat. Pokud ji skutečně spatřili, muselo to být už v roce dvanáct před Kristem.

Článek

Pozorování Mléčné dráhy Foto: ESA

Superhvězda: Astronomové našli největší hvězdu Mléčné dráhy

Superhvězda: tak by se dal označit nový objev astronomů. Podívejte se na video nového objevu.

V letech dvanáct před Kristem až sedm po Kristu docházelo ke konjunkcím planet či k zákrytu Jupitera s Měsícem. V souhvězdí Ryb došlo v sedmém roce před Kristem ke konjunkci Jupitera a Saturna, což mnozí považují za onen biblický výjev na nebi. Takový úkaz stěží zvedne k nebi hlavy mnoha lidí a ohromí je svou září či výjimečností. Na počátku sedmnáctého století přišel Johannes Kepler s výpočtem, že v sedmém roce před Kristem došlo ke třem za sebou jdoucím konjunkcím Jupitera a Saturnu. Navíc se domníval, že tak mohlo dojít ke vzniku novy, což je – jak dnes víme - nesmysl. Moderní výpočty k tomu dodávají, že konjunkce nebyly dokonalé a vizuálně nijak ohromující. Astronomové ještě uvažují o supernově či hypernově, která se mohla objevit v kritickém období v blízké galaxii Andromedy. Sami zatím nejsou schopni spočítat, zda k nějaké explozi tohoto charakteru došlo tak, aby byla viditelná v období kolem narození Ježíška.

Tři králové a květina s červenými listy

Ať už byla betlémská hvězda výplodem fantazie, nadpřirozeným úkazem, supernovou nebo čímkoli jiným, Vánoce v západní části křesťanského světa letos opět začnou čtyřiadvacátého prosince. Tento den většina rodin nasadí na špici stromečku hvězdu, mnozí postaví betlém a nad jesličky s Ježíškem umístí kometu. Hvězdičky budeme během svátků vídat na balicím papíře, papírových ubrouscích, na ozdobách stromečků a dalších dekoracích.

Článek

Perseidy na obloze

Něco si přej, padá hvězda, aneb Perseidy 2013

Česká astronomka Jana Poledniková vám vysvětlí, jak je to s letošními Perseidy!

Možná začal tradici s vánoční hvězdou malíř Giotta di Bondone, ale přenášela se generacemi tak dlouho, že se stala jednou z „pravd“ či reálií našeho života, o jejichž symbolice kriticky neuvažujeme. Stejně tak šestého ledna, kdy hvězdu ze stromečku zase sundáme, se v ulicích objeví Tři králové, jimiž byli v době kolem narození Krista oni tři mágové, mudrcové nebo astrologové, jak o nich píše Matouš. A o pár týdnů později skončí v popelnici ještě jiná vánoční hvězda – květina známá mezi zahradníky jako poinsettie. Pryšcovitá rostlina s červenými listy pochází z Mexika a v devatenáctém století se stala symbolem amerických Vánoc díky Joelu Robertsi Poinsettovi, prvnímu velvyslanci USA v Mexiku. Františkáni působící ve středoamerické zemi začali používat poinsettii jako vánoční dekoraci už v sedmnáctém století. Červená listová růžice (na rostlině se objevuje vlivem krátkého dne a dlouhé noci vždy kolem zimního slunovratu) jim připomínala betlémskou hvězdu.

Připravil Martin Hýbner pro časopis TV star

tvspriloha

tvspriloha, Foto:

 

Temný kraj
TV PROGRAM
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVBeowulf a Grendel Foto:
22.25
DNES V TVJak se staví sen Foto:
21.30
DNES V TVZdeněk se kření Foto:
22.45
DNES V TVMyšlenky zločince - 10. řada Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama