reklama

Hrůzné katastrofy, které zlepšily svět

FOTO: Thinkstock Foto: FOTO: ThinkstockFoto: www.iprima.cz

Do některých katastrof byste asi neřekli, jak moc pozitivní vliv měly nakonec na lidstvo. Co třeba Černobyl a mor?

Každá tragédie má v sobě z principu něco dobrého. Už jen v tom, že lidem umožní připravit se lépe na budoucí katastrofy. Řada katastrof však (pro přeživší) svět vyloženě zlepšila.

Jen několik jich však mělo takovou sílu, že vyloženě změnily směr, jímž kráčely celé civiilzace.

Smrt v Černobylu ukončila Studenou válku

Začněme katastrofou, která nás všechny nějak zasáhla – výbuchem v jaderné elektrárně Černobyl roku 1986. Šlo o vůbec nejhorší tragédii jaderné elektrárny v dějinách, na sedmibodové škále má hodnocení sedm. Počet obětí se určuje velmi obtížně, podle různých hodnocení se liší od desítek po desítky tisíc. 130 000 lidí bylo z okolí elektrárny evakuováno a reaktor musel být nakonec zapečetěn. Akademie věd v New Yorku vydala v roce 2009 anglický překlad velmi obsáhlé studie publikované v roce 2007, jejíž zásadní výpovědí je, že do roku 2004 na následky havárie zemřelo již 985 000 lidí, z toho 170 000 v Severní Americe. Jen v Bělorusku se mezi lety 1990–2004 zvýšila celková úmrtnost o 43%.

Byl Černobyl znamením konce světa? Černobyl znamená česky Pelyněk. Podle některých interpretací proroctví o  konci světa je oním Pelyňkem - jedním ze znamení konce času, o němž se mluví v Apokalypse: „Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch vod, protože byly otráveny.“

Tragédie v Černobylu však přinesla paradoxně ještě víc dobrého – byla jedním z rozhodujících faktorů, které přispěly k dobrému konci Studené války.  V komunistickém Sovětském svazu do té doby platilo „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Jenže katastrofa v Černobylu dosáhla takových rozměrů, že to najednou nešlo – jen množství uvolněné radiace přesáhlo to, které vzniklo při výcbuchu pum v Hirošimě i Nagasaki dohromady.

Zpočátku komunisté reagovali postaru: ignorovali problém a doufali, že se vyřeší sám. Jenže když začali na radiaci šířící se z Ruska upozorňovat v zahraničí, museli v Kremlu zažité procedury změnit. Tři týdny po explozi vystoupil Michail Gorbačov s revolučním projevem, v němž po desítkách let jako první oficiální zástupce SSSR přiznal, že je něco špatně.

Situace byla tak vážná, že Gorbačovovi nezbylo nic jiného, než být zcela upřímný. Aby zahnal obavy z toho, že komunističtí pohlaváři tutlají ještě horší průšvih, poskytl novinářům množství informací, na tu dobu zcela nezvyklé. Byl to v podstatě první krok ke „glasnosti“ neboli otevřenosti. Tento nový politický styl založený na větší svobodě v přístupu k informacím vedl ke konci cenzury a postupně i k pádu celého komunismu. Jakmile komunisté ztratili monopolní moc nad informacemi, brzy začaly vycházet na světlo světa ty nejhorší věci, které jejich režim napáchal. A to byl konec…

Mor nám daroval moderní civilizaci

Mor přezdívaný také Černá smrt připravil ve 14.- 18. století o život nejméně třetinu všech tehdy žijících Evropanů. Některé odhady ale tvrdí, že moru podlehla až polovina všech obyvatel Evropy…  Šlo o nejhorší pandemii, jakou lidstvo poznalo. Nejnebezpečnější byl z několika druhů tzv. dýmějový mor, který se projevoval hnisavými vředy na uzlinách a smrtí přicházející do několika týdnů. Mor vypukl zřejmě v Číně, odkud se během pouhých 20 let dostal až do Evropy.

Mor v Českých zemích Mor se našemu území zpočátku spíše vyhýbal. Na našem území jsme se totiž v době první morové epidemie potýkali se suchem, které sice vedlo k neúrodě, ale současně bránilo šíření moru. Zato, když přišel podruhé, našel Čechy snadno zranitelné. Archeolog Jiří Svoboda odhaduje, že tato druhá vlna zabila až polovinu všech lidí, kteří tehdy na území českých zemí žili.

Protože mor tak dlouho a tak silně ovlivňoval náš kontinent, zanechal po sobě výrazné stopy. A také měl lví podíl na tom, že se z Evropy stal nejmocnější a ekonomicky i kulturně nejvlivnější světadíl. Někteří historici dokonce tvrdí, že právě moru vděčíme za objevení Ameriky. Proč? Epidemie donutily obyvatele Evropy, aby hledalo zbraně proti moru. Že za něj mohou bakterie pojmenované Yersinia pestis, pochopitelně nikdo netušil – a tak se hledaly nejrůznější triky.

Jedním z nich bylo koření, především pepř, ale také majoránka, hřebíček nebi meduňka. Nešlo o žádnou primitivní pověru, například pepř má opravdu silné antiseptické účinky. Právě obchod s kořením byl ve 14. a 15. století jedním z motorů evropského růstu.

Jenže pak Turci ovládli oblast kolem Černého moře a obchodníci museli hledat nové cesty. Španělé a Portugalci se nejprve pokusili dostat k indickému zdroji koření kolem Afriky, pak to zkusili tzv. Západní cestou. Kolumbus, který se tudy vypravil, sice do Indie nedoplul, ale našel něco mnohem cennějšího – Ameriku.

Kromě samotného objevení Ameriky se díky touze po koření obrovsky zdokonalily navigační metody, což vedlo k lepšímu pochopení matematiky a astronomie. A aby Evropané porazili konkurenty v boji o tyto trhy, vyvíjeli zbrojní technologie, které jim později pomohly porazit Turky i další nepřátele. Evropané přitom měli tu nejsilnější motivaci dostat domů koření: kdo ho neměl, umíral na černou smrt…

Britský historik Tom James přisuzuje moru ještě větší zásluhy. Tento profesor, který se na výzkum černé smrti specializuje, věří, že mor přinesl konec feudalismu a vedl ke vzniku kapitalismu a tedy i moderní společnosti. Celospolečenské změny, které mor vyvolal, už nemohly zastavit šlechtici ani církve. Více se dočtete v TÉTO Jamesově studii.

První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama

\n