reklama

Hmyzí mordparta: práce forenzního biologa je děsivá i fascinující současně

Calliphora_sp Foto: Calliphora_spFoto: All

Slyšeli jste už o práci forenzního biologa? Je opravdu plná extrémů...

Milovníci forenzní kriminologie, tak jak ji představují americké seriály, by měli zpozornět. Při nálezu mrtvoly nemusíte mít vždy k dispozici skvěle vybavenou laboratoř a perfektní zázemí. Občas pro určení doby smrti stačí mít atlas hmyzu.

Smysly mnoha druhů hmyzu dokážou zaznamenat pachy na neuvěřitelnou vzdálenost. Stačí si vzpomenout na zkušenost z výletu, kdy po vykonané velké potřebě nalétl hmyz na exkrement do několika málo desítek vteřin. Stejné je to z rozkládajícím se masem. Odhlédněme od děsivého zážitku, který v sobě nese objevení lidské mrtvoly, a podívejme se na ni očima forenzního entomologa. „Masařky jsou ohromující hmyz, který dokáže odhalit rozkládající se tělo na vzdálenost míle a půl,“ praví se v jednom z dokumentů věnovaných hmyzu. Podle toho, k čemu jej využije a o jaký druh se jedná, eventuálně v jakém stadiu vývoje se nachází, určují kriminalisté dobu, jež uběhla od smrti. Tedy pokud k ní došlo v místě nálezu mrtvoly. A určit se někdy dá s přesností nejen v řádu dnů, ale i hodin.

Anketa

Zvládli byste práci forenzního biologa?

Forenzní entomolog, tedy kriminalistický technik, jenž je zároveň přírodovědcem, ohledá nález a snaží se najít všechny druhy hmyzu, které daný biologický materiál aktuálně kolonizuje. „U mrtvých více než 72 hodin jsou entomologické metody jedny z nejpřesnějších při stanovení doby smrti, protože stále pracují s hodinami a dny,“ píše Hana Šuláková v materiálu Forenzní entomologie – když smrt je začátek. „Vaše oči, ústa, genitálie a řitní otvor. To budou první terče hmyzu po vaší smrti. Sliznice, na které vypustí své potomky. Nejprve přiletí mouchy, potom přilezou brouci,“ zní redaktorův hlas v reportáži o forenzní entomologii.

„Jestliže umřete uprostřed květinové zahrádky, máte jisté, že ještě než dopadnete, tak ty mouchy na vás budou nasedat, protože se živí nektarem a jsou na těch květech. Jestliže vás někdo zabalí do koberce a igelitu a zakope pod zem, tak hmyzu to samozřejmě bude trvat déle, než vás najde,“ říká Hana Šuláková, pro kterou je forenzní entomologie v Kriminalistickém ústavu denním chlebem.

bzučivka obecná Foto: Bzučivka obecná

 

Jako první se objevují bzučivky (čeleď Calliphoridae), kovově lesklé mouchy nápadné jak zbarvením, tak bzukotem. Každý druh bzučivky, jichž je u nás známo 61 druhů, má specifickou rychlost růstu larev, jež je závislá zejména na teplotě. Identifikace jednotlivých druhů tak kriminalistům usnadňuje odhad doby úmrtí. Zdaleka ne všechny jsou ale z kriminalistického hlediska zajímavé. Kriminalisticky relevantních je zhruba 13 druhů. Larvy bzučivek se navíc nedostanou přes neporušenou kůži. To zase pomáhá určit příčinu smrti – musí v těle být rána a v ní zůstává časový důkaz.

Nakladená vajíčka či již vyvíjející se larvy. Vzápětí přilétají masařky. Ty jsou ale mnohem častější na mrtvolách v bytech, ve volné přírodě se v našem podnebném pásmu vyskytují na tlejících tělech jen velmi výjimečně. Obě skupiny kladou do těla své budoucí potomstvo. Vysvětlení zpoždění masařek, respektive jejich nástup za bzučivkami, je nutno hledat v muší ekologii. Larvy masařek jsou na rozdíl od bzučivek dravé, živí se larvami jiných druhů hmyzu, a proto se jim vyplatí počkat, až se těle vyvine dostatek jejich oblíbené potravy. Mnohem rychleji najde hmyz tělo mající otevřené rány, svou roli hraje i teplota prostředí a konkrétní ekosystém. Je velký rozdíl mezi mezí v létě a zimě nebo mezi smrkovým lesem a okrajem rybníka. Někdy si zvířata vzájemně „vypomáhají“. Nekrofágové (na mrtvolách se živící) poškozují tkáně a tím usnadňují vstup ke zdroji potravy dalším druhům. Na své si přijdou například i plzáci a svému jménu dostojí i brouci kožojedi.

1280px-Goldfliege_Lucilia_sericata Foto: Lucilia_sericata

Až najdete mrtvolu, nezapomeňte se podívat, co kolem ní létá, běhá či klade vajíčka. Pokud v lese uvidíte bzučivky a zároveň pod nohami máte brouky hrobaříky, stojí za se rozhlédnout okolo. Hrobaříci (Nicrophorus spp.) se orientují dle pachu a k mrtvole se dostanou během 1–2 hodin od uhynutí. A pokud byste si chtěli zahrát na forenzní entomology, je dobré začít podél frekventované silnice, kde se dá najít množství zahynuvších zvířat. Jen dávejte dobrý pozor, aby si mrtvoly milující hmyz nepochutnal i na vás.

Text: Topi Pigula

Temný kraj
TV PROGRAM
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVDo noci Foto:
22.30
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVZdeněk se kření Foto:
21.30

reklama

\n