reklama

Golem a mýty o umělých bytostech: existovali roboti už ve starověku?

Golem Foto: GolemFoto: Wikimedia Commons

První mechanická stvoření jsou tisíce let stará, ukazuje zevrubný průzkum historie.

Židovský superman? Golem jako takový pochází z židovských legend – jedná se o umělou bytost stvořenou nejčastěji z hlíny, jíž byl magicky vdechnut "život", v zásadě jde o „robota vytvořeného magií“. V původních mýtech byl golem věčně poslušným sluhou, až později dostal kontury rebelanta, který umí zvlčet a ničit.

Neotesánek

Doslovně slovo golem značí "neotesaného člověka" ve smyslu tvora nedokonalého v božích očích. První případy golema zmiňuje už starověký Talmud (technicky vzato byl golemem zpočátku i biblický Adam), konkrétnější zkazky o golemovi však patří ke golemovi z Chelmu, kterého v 16. století vytvořil rabín Eliyah. Svému golemovi na krk (v jiných verzích na čelo) zavěsil formulku označovanou jako emet, po jejím odejmutí se golem rozpadl na prach. Důvod? Eliyah sledoval, že golem roste do šířky a obával se, že nekonečným růstem zničí svět. Rabín Jacob Emden, jeden z více lidí, kteří o události informovali, k tomu dodal, že když Eliyah emet odejímal, golem se po něm ohnal a zranil ho na tváři.

Vydejte se na jedinečné divadelní představení o golemovi! Můžete ho navštívit až do 21. září v Praze

V našich i světových končinách je však známější pověst o pražském golemovi. Toho pro změnu stvořil rabín Löw. Dal mu jméno Josillie (Josef) a za úkol ochranu židovského ghetta před křesťanskými pogromy. Golem byl nejen mocné stvoření, ale měl prý rovněž ovládat neviditelnost nebo oživování mrtvých duchů. V této legendě se už vyskytuje šém – právě toho, kdo jej do golema vložil, pak robot poslouchal, a po jeho odejmutí byl naopak v klidovém stavu. Golemovou jedinou slabinou bylo, že nesměl být uveden do provozu na židovský sváteční den sabat.

Mrtvý golem, dobrý golem

Golema pak rabín Löw zničil z nutnosti – když mu svým pochybením neuložil práci, golem se přepnul do módu destrukce svého okolí, a rabín mu tak musel šém vyndat, a protože se tak stalo během sabatu, golem se rozpadl. V jiných verzích příběhu se pak golem zamiloval a do ničivého amoku upadl až poté, co byl švarnou dívčinou odmítnut. Dle legendy golemovo tělo skončilo na půdě pražské Staronové synagogy, kde se ho snažila najít pěkná řádka pozdějších badatelů. Neúspěšně.

Článek

Gladiátorky - Obrázek 1

Silné ženy v aréně – gladiátorky existovaly

Archeologové měli důkaz o existenci gladiátorek před očima stovky let - ale spletli si meč s koštětem...

Pověst o Löwově golemovi je sice zasazena do reálného historického 16. století, její prapůvod je však některými lidmi datován do středověku – až později měl příběh být spojen s osobou Löwa. Existuje však i akademický protinázor, jenž tvrdí, že příběh pražského golema si vymysleli němečtí autoři židovského původu, kteří v průběhu 18. století soupeřili s německými kulturními hnutími. Příběhy o golemovi byly sice staršího data, ten pražský se však stal slavným až před necelými dvěma staletími…

Magie, či věda?

Případy umělých stvoření, jakýchsi magických robotů ze starověkých a středověkých mýtů, ovšem nepatří pouze do židovského folkloru. Umělé bytosti lze nalézt i v původní egyptské (odtud může pocházet židovská verze) či norské mytologii. První popisy hybrida mezi hlínou a člověkem pocházejí dokonce už z Mezopotámie, kolébky civilizace. Motivy oživlých soch se pak nalézají i v buddhistických rituálech. Za jakýsi mezistupeň od golema k moderním bajkám o inteligentních stvořeních vědy se dá považovat románové Frankensteinovo monstrum, od něhož byl už pouze krůček k pozdějším fikčním zápletkám o povstání androidů a počítačů. Motiv nadpřirozeného ochránce slabších je pak i prapočáteční ideou stojící za zcela moderním Supermanem.

Článek

Russel Crowe jako gladiátor

Zjistěte vše, co Gladiátor na starověkém Římu vykreslil nesprávně

Ženské gladiátorky i císařovražda ve vaně – tak nějak vypadala ve skutečnosti éra Commoda.

Příběhy o golemech jsou tedy v lidské kultuře natolik ustálené, že je na místě se ptát, zdali pro jejich skutečnou existenci nesvědčí některé přímé důkazy. Golema jako takového archeologové ještě nevykopali, pro funkčnost magie také schází validní vědecké údaje – už ve starověku však existovaly některé propracované mechanické stroje.

Mechanický zázrak ze starověku

Už ve 4. století před naším letopočtem prý řecký matematik Archytas vytvořil mechanického ptáka poháněného parou. Aristoteles, inspirován tehdejším pokrokem v mechanických udělátkách, dokonce už tou dobou předpovídal příchod automatonů (robotů), kteří by mohli nahradit lidskou práci a přinést konec otroctví. Další matematik a vynálezce, alexandrijský Hérón přezdívaný Méchanikos, pak v 1. století našeho letopočtu vynalezl zařízení zvané aeolipie, jednoduchý mix mezi raketovým motorem a parním strojem. Aeolipie se považuje za první doložený parní stroj, který by při správné aplikaci mohl sloužit jako primitivní generátor. Hérón údajně sestavil i automat, který zvládal mluvit, jeho skutečnost však není prokázána.

Machine d'Anticythère Foto: Wikimedia Commons

Rovněž z antického Řecka pochází i tzv. mechanismus z Antikythéry, ozubené soukolí 37 koleček z 2. století před naším letopočtem, které mělo předpovídat pohyb nebeských těles. Podobné vynálezy zřejmě nebyly nijak výjimečné a neomezovaly se jen na starověk. Ve 12. století se muslimský vynálezce Al-Džazárí dokonce zmohl na sestavení řady robotů složených z automatizovaných mašinek. Tyto měly pomáhat v kuchyni i přehrávat hudbu. Svého druhu podobným vynálezem je ostatně i staroměstský orloj...

Vzhledem k tomu, jak velkou roli má při válčení zastrašování a jiné formy hrozby, je tak možné si představit vznik primitivního mechanoida, schopného sotva vlažné chůze, jenž by mohl sloužit k zastrašení protivníků. Nutno však dodat, že se jedná o pouhou nepodloženou spekulaci – a navíc mnohem méně přitažlivou, než je pověst o magickém ochránci slabších.

Ladislav Loukota

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVGodzilla Foto:
20.00
DNES V TVSatan přichází Foto:
22.50
DNES V TVDvojí obvinění Foto:
20.15
DNES V TVNebezpečný mstitel Foto:
22.25
DNES V TVDosavadní život Petra Kraje nečekaně nabere úplně jiný směr, když přijde na spojitost mezi svými rozdělanými případy v Praze a vraždami žen na venkově, které nápadně připomínají tajemnou pověst. Foto:
20.15
DNES V TVOčima Josefa Klímy Foto:
21.35
DNES V TVDémoni vzpomínek Foto:
20.15
DNES V TVVražedné Miami Foto:
22.15

reklama

\n