reklama

Český pes bude bojovat proti pytlákům slonů v Africe!

Tohle je Cama Foto: Tohle je CamaFoto: All

Jak může jeden český pes pomoci zachránit slony? Hodně!

Vyčenichat ukryté drogy, tabák, bomby, zbraně a třeba i pašovanou slonovinu dokážou jedinečně vycvičení psi. Poprvé v historii vyjede na misi k záchraně masivního vybíjení slonů do Republiky Kongo český pes – fenka Cama.

Je to vůbec první český pes připravovaný na záchranu afrických zvířat. Z Česka odletí do hlavního města Brazzaville vzdáleného přes 6 tisíc kilometrů vzdušnou čarou 15. února se svojí cvičitelkou.

Dvouletou fenku belgického ovčáka Camu Sony Black čeká na černém kontinentě nelehký úkol. Bude pomáhat celníkům v hlavním městě Brazzaville vyhledávat slonovinu, zachraňovat jedinečné šupinaté savce luskouny podobné mravenečníkům, gorily a vyhledávat maso tamní divoké zvěře, takzvaný bushmeat, se kterým se rozsáhle obchoduje a pašuje se i do Evropy. Fenka totiž rozezná až 19 pachů. Má za sebou měsíce každodenního výcviku. V Africe ji čeká další měsíc a půl tréninku s cvičitelkou Hanou Böhme z České Lípy, která přesně ví, proč vybrala právě Camu.

Fenka Cama Dvouletá fenka belgického ovčáka – plemene malinois neboli „maliňák“ celým jménem Cama Sony Black. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, temperamentem, pevným zdravím, baví ji vyhledávání. „Je to první pes, co od nás do Afriky letí. Musí letět, protože je prostě nejlepší. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, je temperamentní a zdravá. Odolá extrémním africkým podmínkám. Vyžaduje dril a hlavně ji baví vyhledávání na rozdíl od obrany. Aby ne, na letišti ji čeká prohledat až 120 zavazadel u jediného letadla,“ vysvětluje Hana Böhme. Zároveň ale o svěřenkyni mluví s mírným smutkem v hlase. Vychovávala ji od štěněte a v Africe fenka zůstane. A co ji čeká? Nejprve se aklimatizuje, obnoví trénink a nakonec zamíří do akce proti pašerákům a pytlákům. 

Nejsou v tom sami

Do projektu záchrany divoké africké přírody se zapojily zoologické zahrady jako ZOO Liberec, která podporuje mnoho mezinárodních aktivit. Přispívá prostřednictvím tzv. „Fondu in-situ“ finančně i materiálně. Pro fenku a její cvičitelku, profesionální kynoložku Hanu Böhme, poskytla hlavně takzvané pachové konzervy tvořené zejména odřezky sloních klů či srsti a šupin exotických zvířat. Bez vzorků pachů slonoviny, šimpanzů, papoušků či hadů by totiž nebylo možné psa k důležitému úkolu vycvičit.

Cama1 Foto:

 

„Pevně věřím, že Cama bude úspěšná. Podporujeme využití psů k ochraně biodiverzity. Vždyť pytláci ročně zabijí až na pětatřicet tisíc slonů. Pomáhat psovodům s výcvikem psů a realizovat operace k odhalování pašované slonoviny, mrtvých i živých ohrožených zvířat a zbraní je proto velmi důležité,“ míní ředitel nejstarší české zoologické zahrady David Nejedlo. Zoo Liberec navíc dlouhodobě spolupracuje s Výcvikovým zařízením služební kynologie Celní správy České republiky v Heřmanicích, kterému rovněž poskytuje pachové konzervy a podílí se spolu s nadačním fondem Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) na získání finančních, lidských i materiálních prostředků pro projekt Save-Elephants ve střední Africe. Výcvik služebních psů i zapůjčení českých kynologů pro výcvik tamních psovodů je jedním ze záchranných plánů právě tohoto projektu.

„Nadační fond CCBC propojuje dobrovolnou činnost organizací, projektů i jednotlivců, kteří mají za cíl ochránit divokou přírodu a zvířata. V současnosti je ve fondu 11 spolků, které působí na 4 kontinentech. Členy jsou na příklad jak liberecká ZOO, tak právě i spolek Save-Elephants,“ vysvětluje vazby ředitelka Nadačního fondu CCBC Praha Kristýna Nováková.

Cama5 Foto:

 

V Africe rozjela ojedinělou akci, jejímž cílem je zlepšit boj s pytláky a pašeráky vzácných zvířat, registrovaná organizace Save-Elephants, z.s., v čele s českých ochráncem přírody Arthurem F. Sniegonem z Třince. Psi a psovodi vyhledávající slonovinu jsou podle něj jednou z důležitých cest k záchraně největších suchozemských savců. Ve většině zemí Afriky nejsou zatím psi využíváni, a to i přesto, že právě pašování zbraní a chráněných živočichů nebo jejich částí představuje na mnoha místech kontinentu hlavní trestnou činnost.

 

Proč právě Kongo?

„Spolupracujeme s neziskovkou, která tam působí už několik let a má zkušenosti s terénním zatýkáním lidí opravdu velkého formátu. Jsou to třeba i čínské firmy, které vozí i několik set kilo slonoviny ročně. Za několik posledních let se situace v Africe zhoršila kvůli čínské přítomnosti nejen pro slony, ale také pro vodní želvy, jejichž maso Číňané milují, a pro luskouny, jejichž šupiny jsou v čínské medicíně ceněny ze stejně primitivních důvodů jako nosorožčí rohy. Ostatně, materiál je to stejný: keratin – jako naše nehty. Jde i o pomoc Afričanům, protože hodně z nich se stane pytláky jen proto, že se nemají jak uživit,“ říká šestadvacetiletý Arthur Sniegon a pokračuje o misi českého služebního psa Camy: „My s tímto psem budeme pracovat hlavně na letištích, v přístavech, ale i na okrajových silnicích. Zkrátka všude tam, kde se slonovina a bushmeat pašují.“

Cama4 Foto: Tohle je tzv. bushmeat – maso ze zvířat nelegálně ulovených v lese...

 

Republiku Kongo označovanou jako Kongo-Brazzaville v půli rozděluje rovník. Je jen pětkrát větší než Česká republika, avšak rozmanitost zvířat je tu ojedinělá. Existují tu i místa, kam dosud člověk nevkročil a kde je prales stejný jako před tisíci lety. Žijí tu antilopy a opice včetně goril a šimpanzů, ale zejména vzácní sloni pralesní, kteří zde a v sousedním Gabonu mají své poslední útočiště. Avšak tihle sloni mají něco, co lidé chtějí: slonovinu. Přestože se zdají zákony v Kongu mířené proti pytlákům a pašerákům dostatečně tvrdé, při jejich vymáhání i dodržování narážejí dobrovolníci na zkorumpované úředníky i policisty. Kontroly jsou často neúčinné a příprava celníků či získání povolení na akci v terénu trvá doslova věčnost. Sniegon svůj život zasvětil zvířatům a v posledních letech se pak naplno věnuje ochraně divoké africké přírody. Nápad zapojit do honby za pašeráky vycvičené psy jej napadl při dlouhém čekání v koloně aut. Afričtí policisté dopravu zastavili kvůli kontrole. Dívali se do každého kufru a to bylo velmi pomalé. Pes by kontrolu velmi urychlil a je neuplatitelný. Kontraband slonoviny by tak nebylo vůbec těžké objevit.

Projekt slaví velké úspěchy již dnes

Fenka Cama nebude prvním nasazeným psem v divoké Africe. Aktivně v Kongu působí od března minulého roku dva vycvičení psi z Izraele. Od začátku svého působení v Africe našli psi desítky pašovaných mrtvých zvířat: kančily (jedni z nejmenších bezrohých sudokopytníků přezdívaní myší jeleni), primáty, antilopy a další vzácné druhy včetně zmijí, krokodýlů a krajt. Arthur Sniegon se v Brazzaville sešel s člověkem z tamní nevládní ochranářské organizace PALF Naftali Honigem, který měl shodou okolností stejný nápad, a to začít v boji proti překupníkům se slonovinou používat vyhledávací psy. Naftali kontaktoval známého v Izraeli. A ten poslal do Afriky dva vhodné psy – belgické ovčáky jménem Shon a Rick. Vůbec první, kteří v celé středozápadní Africe stojí proti obchodu se slonovinou, pašerákům bushmeatu a zbraní. Ve zdokonalení jejich schopností a hlavně při spolupráci s psovody pomáhala po dva měsíce Hana Böhme, která se na černý kontinent vydala na základě inzerátu a navzdory tomu, že byla v té době na mateřské. Mladí belgičtí ovčáci byli z dobrých rodů a mnohému je jejich instruktor v Izraeli naučil, ale k tomu, aby se mohli stát postrachem všech překupníků, měli ještě hodně daleko. Dle jejích slov to bylo těžší s černošskými psovody, kteří jsou zároveň celníci, než se samotnými psy. Ti jsou pro boj s tamními pašeráky důležití.

Cama3 Foto:

Četníci mají totiž vojenský výcvik a právo zasahovat i se zbraní v ruce – fasují populární AK-47 neboli „kalašnikovy“ a jsou zvyklí je aktivně používat. Výcvik probíhal všude možně – na letišti, ve městě, u odstavených autobusů, v kancelářích... Zkusili si i práci na silnici v blízkosti konžského národního parku Odzala-Kokoua, kde se podle Böhme skutečně vyznamenali. Stavěli autobusy, kamiony a další vozy. Prvním a ne jediným úspěchem bylo odhalení velkého množství bushmeatu. V Odžele označili oba psi pytel s maniokovou moukou, kde byla různá mrtvá zvířata připravená k jídlu. Čerstvé i uzené maso divokých zvířat štětkouna (druh divokého prasete), chocholatky (malé až středně velké africké antilopy) si v kufru nebo kabelce vezl téměř každý cestující. Četníci zabavili i několik papoušků šedých i zachránili malého krokodýla.

Pomáhají i celníci

Úbytek slonů Pytláctví zejména afrických slonů v několika posledních letech opět graduje. Mezinárodní obchod se slonovinou je již od roku 1989 zakázaný, nicméně v zemích, jako je Čína, se slonovina – údajně legální ze starších zásob – stále volně prodává. Její cena roste každým dnem a dnes dosahuje i 50 000 Kč/kg. Ročně je nelegálně zastřeleno 30 až 40 000 divokých slonů. Slonům hrozí vyhubení. Sloni napříč celou Afrikou přicházejí až o 10 % populace ročně. Každý den umírá přibližně 100 slonů. Každých patnáct minut jeden. Pytláci jich ročně zabijí až 35 000. Sloni z Afriky tak mohou zmizet do deseti let. Ze slonoviny se vyrábí tradiční medicína i dekorativní předměty, které končí v Číně, Thajsku i Japonsku. O spolupráci jedná i s českými celníky z výcvikového centra celní správy v Heřmanicích na Liberecku, kteří mají s výcvikem psů dlouholeté zkušenosti. Ne nadarmo patří české centrum ke špičkovým výcvikovým střediskům na celém světě. Jejich čeští odchovanci pomáhají v boji s drogami například v Latinské Americe.

Celníci chtěli původně poslat do Afriky své vlastní kynology, to je ale z důvodu působení bezpečnostních sborů ve státní službě a dlouhodobého uvolnění problematické. Dle slov šéfa centra Josefa Dušánka se však nabízejí další možnosti, jak pomoci. „Dali jsme k dispozici naše výcvikové středisko pro trénink psů. Zároveň uvažujeme o možnosti výcvikového kurzu pro psovody z Brazzaville. Buď přímo u nás, nebo bychom vyslali naše dobrovolníky,“ říká Dušánek. Celníci navíc odhadují, že se ročně do Česka dostane právě od pašeráků klů i nosorožčích rohů mnoho kilogramů slonoviny. Ti nás využívají jako tranzitní zemi. Odhalit a zabavit se přitom podaří jen zlomek. Hlavní břímě nese Afrika, kde by vycvičení psi mohli na tamních letištích zachytit až 80 % kontrabandu. V Česku by pak speciálně vycvičený služební pes odhalil zbytek.

Vedoucí střediska také objasnil spolupráci s libereckou ZOO, od níž získává peří i srst zvířat k výrobě pachových konzerv. Původně šlo jen o opeřence, hlavně papoušky. Škála zvířat se ale za poslední roky rozšířila třeba o želvy či záchyt masných výrobků v rámci EU, které pašují zejména Vietnamci a nově i Číňané. „Naší povinností je již od propuknutí ptačí chřipky zachytávat nelegální transport exemplářů CITES, tedy zakázané zvěře na základě Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin přímo u zdroje a zabránit možnému zavlečení nákazy. Pražské letiště je velmi dobrá lokalita a Češi jsou národem chovatelů. Trh je zde rozbujelý.“

Než fenka Cama odletí do Afriky, pustí ji celníci na letišti do zázemí prostoru pro zavazadla, aby si mohla kontrolu vyzkoušet přímo v terénu. Do Afriky by chtěli dobrovolníci v tomto roce sehnat až tři další psy. Kromě hledání pašované slonoviny by stopovali pytláky.

 

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVAfričan Foto:
20.15
DNES V TVPredátor 2 Foto:
22.20
DNES V TVPřístav Foto:
20.15
DNES V TVČESKO SLOVENSKO MÁ TALENT Foto:
21.30
DNES V TVPrávem odsouzeni Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama