reklama

Červ plivající lepidlo – to je nový objev biologů

Eoperipatus totoros Foto: Eoperipatus totorosFoto: All

Hmyz žijící v pralesech má dost přirozených nepřátel. Mezi ty nejhorší patří červi, kteří umějí plivat lepidlo.

O jejich existenci ví vědci už docela dlouho, teď ale objevili nový druh – velkého, chlupatého a výjimečně silného červa. Stejně jako ostatní zástupci svého kmene si vyvinul jedinečný způsob lovu: na kořist vyplivne znehybňující kapalinu, která funguje podobně jako lepidlo.

Při kontaktu se vzduchem ztuhne a nebohý hmyz v ní zůstane lapený jako v jantaru. Čím rychleji se zvíře pokouší pohybovat, tím víc ho proteinové lepidlo znehybňuje. Výroba této chemické pasti je pro červy natolik náročná, že ho často sám sežere, jen aby energii ušetřil…

Pak se ke kořisti červ může beze spěchu přiblížit, vstříknout do ní kyselinu a změklé tělo pomalu rozžvýkat. Tento nový druh (Eoperipatus totoros) byl objeven ve Vietnamu a měří až 6 centimetrů. Podle německého biologa Ivo de Sena Oliveiry, který ho objevil, existuje v přírodě ještě spousta dalších doposud neobjevených zástupců těchto tvorů. Jen v Amazonii podle něj žije na každých 25 kilometrech čtverečních jeden zatím neznámý druh takového červa.

Jak to, že o nich nevíme?

Vědci doposud o těchto červech vědí jen pramálo. Většinu život totiž tráví pod zemí, ve shnilých pařezech a vůbec ve vlhku, které milují (viz níže). „Když nejste ve správnou dobu na správném místě, tak je prostě neobjevíte,“ vysvětlil Oliveira magazínu LiveScience.

Článek

Mravenec napadený parazitickými červy Foto: Alex Wild

FOTO dne: mravenec požíraný parazitickými červy

Na fotografii vidíte jeden z nejpodivnějších jevů v říši zvířat: živou mrtvolu mravence.

Není červ jako červ

Vlastně ani nejde o červy – těmto bezobratlým podivínům se správně říká drápkovci. Jedná se o velmi starobylou skupinu, která se v podstatě za posledních 500 milionů let nezměnila. Mohou dorůstat délky až 15 cm. Jméno dostali podle dvojice drápků, které zakončují nečlánkované končetiny. Stejnoměrně článkované tělo pokrývá kutikula, kterou jednou za čas svlékají.

Při každém svlékání přibývá počet článků i panožek. Na hlavě mají pár kroužkovaných tykadel a pod nimi jsou poměrně dokonalé oči s rohovkou i čočkou. První pár panožek (onychopodií) je přeměněn v kusadla, v ústech je navíc několik masitých pedipalp, vylučujících lepivý sekret. Vylučovací soustavu tvoří metanefridie. Cévní soustava je otevřená. Dýchají vzdušnicemi. Protože nemohou vzdušnice uzavírat (jak to například dělá hmyz), hrozí jim vyschnutí a musí se stále zdržovat ve vlhku.

Článek

Polistes dominula

Top 10: Nejbolestivější bodnutí hmyzu. Škála nepředstavitelných bolestí

Nechali byste se dobrovolně pokousat od jedovatých tvorů, jejichž bodnutí nebo kousnutí způsobuje vražednou bolest?
První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Podzemím Británie Foto:
04:40 05:40
59%
DNES V TVLetem světem Foto:
20.00
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVBáječný den Foto:
20.15
DNES V TVČasový kód Foto:
22.30
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVZdeněk se kření Foto:
21.30
DNES V TVMyšlenky zločince Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama

\n