reklama

Blíží se univerzální vakcína proti chřipce, která nám vystačí na celý život!

Kýchnutí je poměrně nechutná záležitost Foto: Kýchnutí je poměrně nechutná záležitostFoto: All

Podchytí vědci konečně bleskové mutace chřipkového viru?

Globalizovaná společnost se naučila každoroční chřipkové epidemie vnímat jako nutné zlo, jakousi daň za propojený svět, v němž se šíření viru dá zabránit jenom v omezeném rozsahu anebo za cenu velkých ekonomických ztrát. Medicína je totiž sice schopná s mutacemi chřipkového viru udržet tempo a rok co rok vyvinout novou vakcínu, prozatím ale nedovedla virus předehnat. To se ovšem díky novému objevu může brzy změnit – hned dva týmy totiž učinily významný posun vstříc vakcíně, která umí zasáhnout samotné jádro chřipkového viru, a tak eliminovat všechny poddruhy chřipky.

Sezona odhadů

V zásadě platí, že existují tří hlavní typy chřipkového viru: A, B a C, odlišené podle toho, jaké proteinové struktury tvoří jejich povrch. Jednotlivé typy virů se pak řadí na mnoho dalších podkategorií. Právě na molekuly "vyčuhující" z povrchu virů se doposud zaměřovaly standardní vakcíny. Jejich cílem byla hlava molekuly haemagglutinin (HA), ta je však pro rychlé mutace odlišná typ od typu, rok od roku. S každou mutací proto musela přijít nová vakcína.

Článek

Nevysvětlitelně tloustnoucí dítě z Indie - Obrázek 1 Foto:

Epidemie obezity v Indii: proč tamní kojenci extrémně tloustnou?

Docela typický příběh z dnešní Indie:

 

Tím však trable současné medicíny nekončí. U sezonní chřipky se totiž vakcína obvykle produkuje ještě předtím, než virus dorazí. Vědci jsou v zásadě nuceni dopředu odhadnout, jaká specifika bude vykazovat virus dané sezony, aby proti němu zaměřili novou vakcínu. Kvůli tomu se účinnost vakcín může znatelně lišit. Je sice možné vyrábět efektivnější vakcínu, to by však znamenalo zahájit výrobu až dlouho po počátku epidemie a odhalení, který typ viru dominuje a co na něj platí – k tomuto postupu se tedy sahá jenom ve výjimečně nebezpečných případech, například při přeskočení chřipkového viru z ptáků na člověka, jako tomu bylo u ptačí nebo prasečí chřipky.

 

Netřeba dodávat, že nynější metody boje s chřipkou mají co zlepšovat. I pouhá sezonní chřipka každoročně na celém světě zabije 200 až 500 tisíc lidí. U milionů dalších vyvolá závažná onemocnění. Americká CDC odhaduje, že chřipková epidemie stojí rok co rok americkou ekonomiku kolem 10 miliard dolarů. U té evropské tomu kvůli vyššímu počtu obyvatel na starém kontinentu bude ještě více. Naštěstí se rýsuje změna, která by mohla z chřipkové sezony učinit přežitek. Vědci totiž testují vakcínu, která by měla prakticky 100% účinnost a vydržela by svému nositeli na celý život.

Useknout hadovi... tělo

Jak již padlo, nynější vakcíny se zaměřují takříkajíc na hlavu struktury HA. Dvojice nových studií publikovaných v časopise Science and Nature Medicine ale konečně přichází s metodou, jak vakcínu zaměřit na jádro molekuly HA, která je mnohem stabilnější a nepodléhá rychlé mutaci. "Ve srovnání s tím, co dalšího se doposud událo, jde o velký krok kupředu," řekl pro BBC o objevu doktor John Oxford z University of London.

Nejedná se vlastně o nikterak nový nápad. Už v minulé dekádě si vědci všimli, že lidé nakažení virem chřipky si mnohdy vybudovali rozsáhlé spektrum protilátek, z nichž některé s chřipkou bojovaly útokem na tělo HA. Objev naznačil, že je možné s chřipkami bojovat dlouhodobě navzdory jejich každoročním mutacím. Návazná pozorování ale ukázala, že lidský imunitní systém se na jádro běžně nezaměřuje z veskrze pragmatického důvodu – jádra jsou totiž ukryta pod množinou hlav. Dosavadní řada pokusů, jak se jimi "prosekat", přitom vždy selhávala, protože když se protilátka hlavy eliminovala, rozpadlo se i jádro.

 

Oba nové týmy proto zvolily odlišný přístup. Jeden pomalým ovlivňováním mutací vystavěl bezhlavou molekulu HA. Tým druhý vyvinul bezhlavou HA pomocí hrátek s aminokyselinami. Výstup však měly obě metody společný – vznik vakcíny, která donutila imunitní systém produkovat primárně protilátky zaměřeného na tělo HA, nikoliv hlavu HA. Když došlo na pokusy na zvířatech, v prvním případě ochránila vakcína 4 z 6 fretek infikovaných odlišným virem H5 (ptačí chřipka), u druhého týmu pak vakcína zachránila 5 z 6 opic infikovaných prasečí chřipkou.

Pokusné subjekty přitom po infekci virem nevykazovaly ani vysoké horečky, ani úbytek tělesné hmoty. Ačkoliv tedy výsledky zatím nejsou stoprocentní, evidentní použitelnost vakcíny napříč chřipkovými druhy je skutečně významným skokem kupředu. Vědci se dokonce domnívají, že univerzální vakcína proti všem druhům chřipky je konečně po dekádách výzkumu na dosah ruky.

Ladislav Loukota

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVEvoluce zla Foto:
20.00
DNES V TVAmerická 70. léta Foto:
21.10
DNES V TVMoto cestou necestou Foto:
20.15
DNES V TVLara Croft: Tomb Raider Foto:
20.15
DNES V TVPrinc a pruďas Foto:
22.20
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVTOP STAR magazín Foto:
21.35
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama