reklama

Bambus – tráva, která zabíjí

Vzrostlé bambusové houští na Srí Lance Foto: Vzrostlé bambusové houští na Srí LanceFoto: David Hainall

Lešení, meče, mučicí nástroje i potrava pro roztomilou pandu. To vše se skrývá pod názvem… bambus

Už vám někdo s posměchem řekl, že „slyšíte trávu růst“? U našich druhů trav by se vám to nejspíš nepoštěstilo. Ovšem některé druhy bambusů, což je jen extrémně velká tráva, vyrostou o více než 1 m za 24 hodin. A to je rychlost, při níž jeho růst opravdu slyšíme. Bambus je tak nejen nejrychleji rostoucí rostlina na světě, ale zároveň i nejvyšší bylina, jejíž stébla dosahují i 50 m výšky.

Marco Polo – muž, který objevil bambus pro Evropu

První informace přivezl do Evropy cestovatel a objevitel Marco Polo (1254–1324), který při hledání nových obchodních stezek pronikl daleko na východ. Ve svém cestopise Milion ze 13. století popisuje využití a výrobu čínských lodních lan, která jsou podle něho vyrobena „z tlustých, patnáct kroků dlouhých trubek“. Marco Polo dále uvádí: „Splétali a svazovali je až na délku tři sta kroků, jejich lana byla pevnější než lana konopná.“

Číňané byli vůbec mistři ve využívání bambusu ve stavebnictví. V Jihočínské provincii S´čchuan už tisíc let překlenuje řeku Min most, který je zavěšen na bambusových lanech s průměrem 18 cm. Pojmenování bambus zavedl do botanického názvosloví poprvé v roce 1753 Carl von Linné, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury.

Kouzelná tráva

Když se koukáte na mohutná dřevnatá stébla bambusu, připomíná vám spíše strom než bylinu. I přes jeho mohutný vzhled se jedná o trávu příbuznou s u nás běžnou kuřicí, pšenicí nebo třeba žitem. V botanickém systému jej tak řadíme do čeledi lipnicovitých (Poaceae) a její „bambusovité“ podčeledi.

Článek

Kde se schovává? Foto:

FOTO: Kde se mezi pandami skrývá štěně? Najdete ho? Je to těžší než u kreslených obrázků!

Tentokrát je to složitější. Objevíte psa – dá se poznat jenom podle…

Většina rostlin rostoucí na naší planetě podporuje hnací sílu svých kořenů tím, že nejprve vytvoří listy, které díky fotosyntéze vytvářejí potřebnou energii k růstu. Bambus je jiný. Teoreticky by totiž mohl růst i ve tmě, protože listy vytváří až po dvou až třech měsících, kdy už je růst prakticky u konce.

Bambusu je popsáno více než 1000 druhů a jejich tloušťka se pohybuje obvykle od 1 do 30 cm. Zajímavé je, že průměr stébla se dá odhadnout dřív, než rostlinka vyklíčí. V půdě totiž stačí najít tzv. růstové očko (pupen) a změřit jeho průměr, který odpovídá tloušťce budoucího stébla. Na podélném řezu pupenem jsou pak patrná všechna kolínka budoucí rostliny.

Rychlost růstu některých druhů bambusů je neuvěřitelná. Za 24 hodin totiž dokáží vyrůst o 70–100 cm. Z pokusů, které prováděli vědci na univerzitě v Kjótu, vyplývá, že absolutním rekordmanem je bambus madake, jenž za 24 hodin vyrostl o 132 cm. Jeho stéblo rostlo z počátku o fantastický 1 mm za minutu.

Když vykvete bambus, pandy mají hlad

Bambus roste prakticky na všech kontinentech kromě chladných oblastí Evropy a Antarktidy. Najdeme ho nejen v tropických oblastech, ale i na nehostinných horských svazích v nadmořské výšce až 4000 m. Zajímavé je, že jednotlivé druhy bambusu kvetou vždy hromadně a nezáleží na tom, v které části světa rostou. Období květu je tedy identické a rostliny ve stejném období i odumírají. Většina druhů bambusů kvete a plodí jen jednou a patří proto do skupiny monokarpických rostlin. Protože výjimka potvrzuje pravidlo, najdeme mezi bambusy i druhy, které kvetou a plodí mnohokrát za život bez toho, aby odumíraly. Vědcům se zatím nepodařilo úplně objasnit a popsat koordinaci časových intervalů, po kterých bambusy kvetou. Nicméně to vypadá, že tyto rostliny kvetou jednou za 7, 14, 20, 30 nebo případně 39 let. Všichni jedinci téhož druhu kvetou vždy ve stejném roce. V praxi to pak znamená, že jakmile všechny rostliny po odkvetení najednou odumřou, tak nastane doba nouze pro živočichy na bambusu potravně závislých.

Nešťastník byl přivázán nad ostré bambusové výhonky, které následně prorůstaly jeho tělem.

Využití bambusu

Bambus můžeme bez nadsázky označit za vůbec nejuniverzálnější rostlinu na zemi. V Asii měla tato tráva naprosto zásadní vliv na vývoj lidského rodu a způsob zdejšího života. Jeho význam a potřeba neklesá ani v dnešní době.

Mladé bambusové výhonky chutnají jako chřest a díky obsahu bílkovin a sacharidů jsou výživnou pochoutkou. Připravují se z nich i různé lahůdky a pivo. Z naštípaného bambusu se vyrábějí různé košíky, rohože a další užitečné předměty. Známé je i jeho použití coby mučicího a popravčího nástroje. Nešťastník byl přivázán nad ostré bambusové výhonky, které následně prorůstaly jeho tělem.

Bambus je zkrátka rostlina mnoha tváří, kterou Evropan ani zdaleka nedovede ocenit

Text a úvodní foto David Hainall

První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama

\n